Paragrafy zpochybňující činnost Proluxu

Novela §57 obč.zák.

22.06.2012 08:21

Plné znění zákonů proti Proluxu

08.07.2010 13:39

Výčet paragrafů

08.07.2010 13:38

Judikatury

Judikatury

08.07.2010 13:42

Diskusní téma: Paragrafy a Judikatury

Není to trestné?

Ludmila Felkrová | 11.06.2012

Již rok válčíme s Proluxem a v červenci 2012 (už se nemůžu dočkat!!!) nám s nimi končí smlouva, kterou jsme v řádném předstihu vypověděli. A pozor - nová taktika o mistrů podvodu!!! poslali mi stránku plnou jmen s telefonními čísly (asi 30 lidí), na které si máme zavolat, neboť se jedná o zájemce o naší nemovitost. I zkusili jsme namátkou pár telefonátů. Nikdo o ničem nic nevěděl, a nebo se jednalo o lidi, kteří sháněli byt před rokem a více. Takže oni si klidně pošlou osobní údaje třetí osobě. Vždyť to je snad trestné, ne? Co si o tom myslíte?

neplatný rozhodčí nález a promlčecí doba

Marie Horová, JUSOS@volny.cz | 07.12.2011

Dotaz: soud pravomocně zrušil rozhodčí nález - platební rozkaz z důvadu vady předmětné smlouvy, kde strany neujednaly řešení sporu rozhodčím řízením.

Věřitel navrhl soudu pokračování v řízení před soudem I. stupně a protistrana namítá promlčení. Je judikát o tom, že po dobu vydání rozhodčího nálezu - jeho zrušení se staví promlčecí doba?

Re: neplatný rozhodčí nález a promlčecí doba

Josef Horáček | 01.12.2013

Proti Rozhodčímu nálezu jsem podal žalobu soudu p zrušení rozhodčího nálezu soudem pro neplatnost rozhodčí doložky.Soud žalobě vyhověl.Nyní věřitel podal žalobu
o pokračování řízení i když zrušený rozhodčí nález nabyl
právní moci.jak se bránit

Judikatury k bezdůvodnému obohacení

host | 04.11.2010

NÁLEZ Ústavního soudu ČR ze dne 10. 10. 2007
K právu na vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s plněním z neplatné smlouvy ve smyslu § 457 občanského zákoníku
sp. zn. I. ÚS 383/05

Z dikce ust. § 457 občanského zákoníku jednoznačně plyne, že je-li smlouva neplatná nebo byla zrušena, je důsledkem toho povinnost účastníků smlouvy vzájemně si vrátit vše, čeho plněním ze smlouvy nabyli. Restituční povinnost tedy stíhá pouze účastníky smlouvy, tj. smluvní strany. Ty mají vůči sobě vzájemnou povinnost vrátit si vše, co podle neplatné smlouvy dostaly. Ze zákona vzniká tzv. synallagmatický závazek, v němž je povinnost obou stran k plnění na sebe vzájemně vázána (srov. Švestka, J. Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil, J.: Občanský zákoník, komentář, 10. vydání, C. H. Beck, Praha, 2006, str. 820).

Z toho je zřejmé, že věcně legitimováni (ať již jde o aktivní nebo pasivní legitimaci) z plnění z neplatné smlouvy jsou pouze účastníci smlouvy na obou stranách.

NÁLEZ Ústavního soudu ČR ze dne 17. 2. 2010
K posuzování úmyslu u bezdůvodného obohacení
sp. zn. I. ÚS 1737/08

Obecné soudy musí nejprve rozpoznat, která základní práva jednotlivých účastníků sporu jsou ve hře, a poté, s přihlédnutím ke všem rozhodným okolnostem daného případu, musí soudy rozhodnout tak, aby, je-li to možné, zůstalo zachováno z obou základních práv co nejvíce, a není-li to možné, pak dát přednost tomu základnímu právu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti, resp. obecný princip. Povinnost obecných soudů rozpoznat základní právo a poskytnout mu ochranu platí tím spíše v případě, kdy v posuzovaném vztahu svědčí základní právo toliko jedné straně sporu, zatímco druhé straně žádné hmotné základní právo (přirozeně vyjma práva na spravedlivý proces) nesvědčí a vzhledem k okolnostem ani svědčit nemůže, resp. v jejím postavení se odráží toliko ústavní princip, nikoliv hmotné subjektivní základní právo.

V daném případě přichází v úvahu možný konflikt základního práva stěžovatele s principem právní jistoty, který je v právním řádu konkrétně reprezentován například též institutem promlčení. Principu právní jistoty, který by v předmětné situaci ve svých důsledcích mohl svědčit vedlejším účastníkům, se však lze dovolávat a lze ho považovat za korektiv ochrany legitimního očekávání pouze za situace, kdy se jej dovolává subjekt v dobré víře. Není-li subjekt v dobré víře, nemůže v jeho případě působit ani princip právní jistoty jakožto korektiv ochrany legitimního očekávání.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2010
Bezdůvodné obohacení. Plnění na základě zrušeného vykonatelného rozhodnutí
sp. zn. 28 Cdo 3033/2009

I. Bezdůvodným obohacením se může stát též plnění přijaté na základě vykonatelného rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno. Domáhá-li se vrácení plnění ten, kdo plnil povinnost uloženou mu soudem (případně i jiným orgánem), závisí důvodnost jeho požadavku na tom, zda podle hmotného práva - tedy i bez rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno - plnil povinnost, kterou skutečně měl, či nikoliv.

II. Spočíval-li právní důvod plnění v hmotném právu, pak trvá i v případě zrušení pravomocného a vykonatelného rozsudku, který ho deklaroval, a poskytnuté plnění bylo od počátku i nadále podloženo právním důvodem; nemůže proto být posuzováno jako bezdůvodné obohacení vzniklé plněním z právního důvodu, který odpadl. Jestliže však právní důvod pro plnění dán nebyl a původní rozsudek tak byl nesprávný, spočívá právní důvod plnění jen ve vykonatelném soudním rozsudku; jeho zrušením do té doby existující právní důvod odpadá a dříve zaplacené plnění se stává bezdůvodným obohacením.

III. Plnění poskytnuté v souladu s povinností uloženou v pravomocném rozhodnutí příslušného státního orgánu není plněním bez právního důvodu nebo plněním z důvodu, jenž následně odpadl, a to až do chvíle, kdy bude toto pravomocné soudní rozhodnutí případně zrušeno pro to, že nárok jednoho z účastníků vůči dalšímu účastníkovi neměl oporu v hmotném právu.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2003
Bezdůvodné obohacení. Promlčení závazku. Neplatný právní úkon
sp. zn. 29 Odo 813/2001

Vztah z bezdůvodného obohacení získaného přijetím plnění z neplatné smlouvy o úvěru (§ 497 a násl. obch. zák.) je obchodním závazkovým vztahem; právo na vydání tohoto bezdůvodného obohacení se promlčuje ve čtyřleté promlčecí době podle ustanovení § 397 obch. zák. Smlouvu o úvěru (§ 497 obch. zák.) může jako věřitel uzavřít kterýkoli subjekt. *)

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005
Právo na úroky z prodlení při vydávání bezdůvodného obohacení
sp. zn. 33 Odo 871/2005

Pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není splatnost stanovena, je třeba vycházet z § 563 občanského zákoníku, splatnost podle tohoto ustanovení nastává následující den po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Teprve od této výzvy vzniká při nevydání nárok na úroky z prodlení.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 3. 2002
Bezdůvodné obohacení
sp. zn. 29 Odo 55/2001-53

Ani v případě, že vznikne bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, není namístě aplikace obchodního zákoníku v otázce promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení a použije se úprava podle občanského zákoníku.


ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2004
Bezdůvodné obohacení. Obchodní zákoník. Obchodněprávní vztah
sp. zn. 32 Odo 805/2003

Skutečnost, že obchodní zákoník nemá vlastní úpravu bezdůvodného obohacení neznamená, že závazkový vztah vzniklý mezi tím, kdo se obohatil, a tím, na jehož úkor se takto obohatil, nemůže být svou povahou vztahem obchodním. Jelikož obchodní zákoník neupravuje veškeré závazkové vztahy, do nichž podnikatelé vstupují, nelze jen z toho, že určitý závazkový vztah je upraven pouze v zákoníku občanském, vyvozovat, že jde o vztah občanskoprávní. Povaha právního vztahu účastníků vzniklého plněním bez právního důvodu je pak rozhodující i pro řešení otázky, zda promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu se řídí právní úpravou zákoníku občanského či obchodního

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003
Bezdůvodné obohacení. Promlčení
sp. zn. 35 Odo 619/2002

Vznikne-li ve vztazích mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti nebo ve vztazích mezi samosprávnou územní jednotkou a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti, týkajících se zabezpečování veřejných potřeb, bezdůvodné obohacení plněním z právního důvodu, který odpadl, řídí se promlčení práva na jeho vydání právní úpravou obchodního zákoníku.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 6. 2008
Bezdůvodné obohacení. Rozsah bezdůvodného obohacení
sp. zn. 32 Odo 1754/2006

I. V případě investic do cizího majetku je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž zhodnocení věci, jež se obohacenému dostalo, tj. rozdíl mezi hodnotou jeho věci (tržní cenou) před investicemi a poté.

II. Rozsah bezdůvodného obohacení není v případě opravy (úpravy) věci vymezen náklady, které vynaložil ten, kdo opravu věci provedl, nýbrž částkou, kterou nabyl bezdůvodně obohacený a která se rovná rozdílu mezi hodnotou věci před a po provedení opravy (úpravy), protože podle § 458 odst. 1, věty první, obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo neoprávněně získáno.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2003
Kupní smlouva. Odstoupení od smlouvy. Promlčení. Obchodní závazkový vztah. Bezdůvodné obohacení
sp. zn. 32 Odo 52/2003

I. Není vyloučeno, aby závazkový vztah vzniklý mezi tím, kdo se obohatil, a tím, na jehož se úkor se takto obohatil, nemůže být svou povahou vztahem obchodním.

II. Rozhodující pro řešení otázky, který právní předpis je nutno použít (při posuzování promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení), je podstata společenského vztahu, v němž podnikatel vystupoval.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2003
Obchodní zákoník a bezdůvodné obohacení
sp. zn. 32 Odo 861/2001

Právní úprava bezdůvodného obohacení obsažená v občanském zákoníku je úpravou komplexní a uplatní se jak pro občanskoprávní, tak i pro obchodní závazkové vztahy (srov. § 1 odst. 2 obchodního zákoníku). Skutečnost, že obchodní zákoník nemá vlastní úpravu bezdůvodného obohacení, však neznamená, že závazkový vztah vzniklý mezi tím, kdo se obohatil, a tím, na jehož úkor se takto obohatil, nemůže být svou povahou vztahem obchodním. Jelikož obchodní zákoník neupravuje veškeré závazkové vztahy, do nichž podnikatelé vstupují, nelze pouze z toho, že určitý závazkový vztah je upraven jen v zákoníku občanském, vyvozovat, že jde o vztah občanskoprávní. Občanskoprávní charakter závazkových vztahů vzniklých z bezdůvodného obohacení nevyplývá ani z ustanovení § 261 odst. 6 obchodního zákoníku, jež je aplikovatelné pouze na smlouvy neupravené v hlavě II. části třetí obchodního zákoníku a upravené jako smluvní typy v zákoníku občanském. To, zda v konkrétním případě má závazkový vztah vzniklý z bezdůvodného obohacení obchodní povahu či nikoli, odvisí od řešení otázky, zda ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo při podnikatelské činnosti stran (srov. § 261 odst. 1 obchodního zákoníku).

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2001
Počátek subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení
sp. zn. 25 Cdo 968/99

Počátek subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se neváže k datu splatnosti, jak je tomu u počátku obecné promlčecí doby podle § 101 obč. zák., ale k jiné skutečnosti, kterou je vědomost oprávněného o tom, že na jeho úkor došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se obohatil. Pro stanovení počátku běhu objektivní promlčecí doby ve smyslu § 107 odst. 2 obč. zák. je rozhodující okamžik, kdy bezdůvodné obohacení vzniklo. Ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby (§ 107 odst. 1 obč. zák.) pak nemůže dojít předtím, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Subjektivní promlčecí doba proto může začít běžet nejdříve s počátkem lhůty objektivní. Bezdůvodné obohacení získané plněním z právního důvodu, který odpadl, vzniká okamžikem, kdy odpadl právní důvod již poskytnutého plnění.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003
Promlčení podle obchodního zákoníku
sp. zn. 35 Odo 619/2002-232

Skutečnost, že obchodní zákoník výslovně neupravuje počátek běhu promlčecí doby a její délku, pokud jde o právo na vydání bezdůvodného obohacení (na rozdíl od občanského zákoníku), neznamená nutnost aplikace právní úpravy občanského zákoníku, nýbrž pouze to, že tyto otázky je zapotřebí řešit dle obecných ustanovení obchodního zákoníku o promlčení (§ 391, 397). Jelikož obchodní zákoník je v poměru k občanskému zákoníku předpisem zvláštním (lex specialis), což platí i pro obecná ustanovení obchodního zákoníku upravující promlčení v poměru k ustanovení § 107 občanského zákoníku, platí, že při řešení otázky promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v obchodních vztazích se použije především právní úprava obsažená v obchodním zákoníku.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2002
Promlčení při bezdůvodném obohacení
sp. zn. 33 Odo 877/2001

Počátkem běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby je den, kdy se oprávněný v konkrétním případě skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Není přitom rozhodné, že měl možnost se potřebné skutečnosti dozvědět již dříve.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2001
Neplatnost právního úkonu. Bezdůvodné obohacení
sp. zn. 33 Cdo 1924/99

I. Jestliže ten, kdo jinému plnil, nebyl k tomuto plnění vůči němu smluvně zavázán, nejedná se o plnění závazku ze smlouvy, jejíž platnost by mohla být posuzována z hlediska její formy. Nedostatek písemné formy může sice způsobit v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 obč. zák. neplatnost právního úkonu, jímž byl založen závazek, nemůže však způsobit "neplatnost" vlastního poskytnutí plnění.

II. Pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení by otázka platnosti smlouvy z hlediska dodržení její formy mohla mít význam, pokud bylo plnění na základě smlouvy poskytnuto. Pokud ale poskytnuté plnění není plněním závazku ze smlouvy, nemůže se ani v případě její neplatnosti jednat o plnění přijaté na základě neplatného právního úkonu a nevznikne nárok na bezdůvodné obohacení.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 12. 2008
Počátek objektivní promlčecí doby k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého z neplatné smlouvy
sp. zn. 33 Odo 1136/2006

I. Předpokladem stanovení počátku objektivní promlčecí doby k vydání bezdůvodného obohacení je v prvé řadě kladná odpověď na otázku, zda bezdůvodné obohacení vzniklo, a na ni navazující závěr, kdy se tak stalo.

II. Spočívá-li bezdůvodné obohacení v plnění na základě neplatné smlouvy, jsou ve vzájemném vztahu pouze její účastníci. Není ovšem vyloučeno, že účastník neplatné kupní smlouvy vydá věc jejímu vlastníku (tj. osobě odlišné od osoby, od níž měl věc nabýt) přímo a nikoli svému smluvnímu partnerovi.

III. Z uvedeného vyplývá, že počátek promlčecí doby k vydání bezdůvodného obohacení nemůže být za situace popsané v bodě II. v okamžiku vzniku neplatné smlouvy, neboť vlastník věci nebyl její smluvní stranou.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2007
Bezdůvodné obohacení
sp. zn. 33 Odo 1482/2005

Skutková podstata bezdůvodného obohacení (§ 454 obč. zák.) je naplněna tehdy, jestliže existuje právní povinnost k plnění na straně povinného subjektu a současně dojde ke splnění této povinnosti subjektem, který neměl povinnost plnit. Povinnost proto musí existovat k okamžiku, kdy je subjektem, který za jiného plní, plnění poskytnuto. Pokud by totiž bylo poskytnuto plnění v době, kdy právní povinnost z jakéhokoliv důvodu již neexistovala, nelze hovořit o tom, že by plněním jiného vznikl povinnému prospěch spočívající v nezmenšení jeho majetku. Proto ten, kdo poskytl plnění, může náhradu požadovat nikoliv po tom, komu plnil, ale po tom, jemuž plněním bezdůvodné obohacení vzniklo, tedy po tom, za koho plnil.


ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 2. 2006
Bezdůvodné obohacení. Plnění poskytnuté z právního důvodu
sp. zn. 32 Odo 432/2005

Dospěje-li soud k závěru, že žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení není v souzené věci dán, protože plnění bylo poskytnuto z právního důvodu, je zcela nepostačující takový důvod pouze konstatovat, nýbrž je nutné současně takový právní důvod vymezit a právně posoudit.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2009
Bezdůvodné obohacení. Zjišťování skutkového stavu odvolacím soudem
sp. zn. 33 Odo 1785/2006

I. Odpovědnost za bezdůvodné obohacení je objektivního charakteru a předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění; podstatné je pouze to, že stav obohacení vznikl.

II. V případě, že soud prvního stupně provedl důkaz, avšak žádná skutková zjištění z něj neučinil, odvolací soud nesmí takový důkaz považovat bez dalšího za zdroj pro svá skutková zjištění. Takovýto důkaz může být způsobilým podkladem pro skutková zjištění odvolacího soudu a pro jeho závěr o skutkovém stavu jen tehdy, jestliže jej zopakoval (tj. znovu jej provedl stejným způsobem, jako kdyby před soudem prvního stupně nebyl vůbec proveden).

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2003
Odstoupení od nepojmenované smlouvy. Vydání plnění z bezdůvodného obohacení
sp. zn. 33 Odo 492/2001

I. Podle ustanovení § 48 obč. zák. od smlouvy (tedy i smlouvy nepojmenované) může účastník odstoupit, jen jestliže je to v občanském zákoníku stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

II. Ustanovení § 457 obč. zák. navazuje na ustanovení § 451 obč. zák. a stanoví základní důsledky plynoucí z bezdůvodného obohacení ať při neplatnosti nebo při zrušení smlouvy; vztahuje se pouze na smlouvy, pro něž je rozhodující občanské právo. Z hlediska promlčení nároku na vydání plnění je třeba co nejúplněji zjistit skutečný stav věci, tj. úmysl a projevy účastníků, obsah jejich dosavadního jednání, důvody, pro které ze smlouvy sešlo, aby bylo možno posoudit, jaký byl skutečný právní důvod platby, zda zanikl a kdy.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 11. 2006
Změna žaloby. Bezdůvodné obohacení
sp. zn. 33 Odo 1310/2004

O změnu žaloby nejde, jestliže žalobce na základě téhož skutku mění pouze jeho právní kvalifikaci. Posouzení skutku (skutkového děje) po právní stránce je vždy úkolem soudu; žalobce nemusí svůj nárok právně kvalifikovat a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2001
Nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důkazní břemeno
sp. zn. 25 Cdo 1167/99

Jestliže je od počátku nesporné, že žalovaný přijal od žalobce určité plnění, a žalovaný v řízení neprokázal právní důvod, na jehož základě toto plnění přijal, nelze odvolacímu soudu vytýkat pochybení při právním posouzení uplatněného nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu podle ustanovení § 451 a násl. obč. zák. a ani nesprávný právní názor při hodnocení věci z hlediska důkazního břemene.

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 7. 2007
Provádění důkazů u soudu. Počátek běhu promlčecí doby
sp. zn. 26 Odo 1689/2005

I. Soud je oprávněn posoudit důkazní návrhy a rozhodnout, které z důkazů provede (§ 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Především neprovede důkazy, které jsou pro věc nerozhodné a nemohou směřovat ke zjištění skutkového stavu věci, jakož i důkazy, které jsou zjevně nabízeny jen proto, aby byl účelově prodloužen spor. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nelze soudu vytýkat neprovedení důkazů; pochybení v tomto směru se může v rozhodnutí soudu projevit jen ve správnosti skutkových zjištění a lze je tak napadat jen dovolacím důvodem podle § 241a odst. 3 o. s. ř.

II. Právu na vydání bezdůvodného obohacení je určena dvojí promlčecí doba: subjektivní dvouletá a objektivní tříletá, resp. desetiletá. Tyto lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě (§ 107 odst. 1 a 2 obč. zák.), skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí bez ohledu na druhou promlčecí dobu. Objektivní promlčecí doba běží od okamžiku, kdy obohacení fakticky vzniklo, subjektivní promlčecí doba od okamžiku, kdy oprávněný zjistí okolnosti, z nichž lze dovodit vznik obohacení, a odpovědný subjekt, který obohacení získal.

III. Subjektivní promlčecí lhůta u náhrady škody běží ode dne, kdy se poškozený dozví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Přitom o škodě se poškozený dozví tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah. Není potřebné, aby znal přesnou výši škody, například na základě odborného posudku, neboť soud z důvodu promlčení práva na náhradu škody, jehož je dovoláváno, žalobu zamítne i v případech, ve kterých není ještě prokázána odpovědnost za škodu nebo výše škody.

Bezdůvodné obohacení dle Obč.Z.

host | 23.10.2010

Bezdůvodné obohacení
=================

Pro sdružení STOP_PROLUX:

VI. odborné symposium Nejvyššího soudu: "Bezdůvodné obohacení v judikatuře Nejvyššího soudu":

http://jinepravo.blogspot.com/2010/10/vi-odborne-symposium-ns-bezduvodne.html

PříkladY bezdůvodného obohacení:

K bezdůvodnému obohacení vzniklému z neplatné smlouvy o úvěru. K oprávnění uzavřít smlouvu o úvěru

http://www.ipravnik.cz/cz/judikatura/rozhodnuti-civilni/ap_40/pd_5/art_4812/rbsearchsource_articles/txtexpresion_18/detail.aspx

Právní následky bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku

http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=11&ved=0CBcQFjAAOAo&url=http%3A%2F%2Fis.muni.cz%2Fth%2F134453%2Fpravf_m%2Fdp.pdf&rct=j&q=judikatura%20Bezd%C5%AFvodn%C3%A9%20obohacen%C3%AD%20z%20neplatn%C3%BDch%20smluv&ei=1KjCTMCuBcnoOeL36IYM&usg=AFQjCNHS-7vSPYtpa7tPdmSLqApg4UAttg&cad=rja

nebo

http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:jWgKVhD4jfkJ:is.muni.cz/th/134453/pravf_m/dp.pdf+judikatura+Bezd%C5%AFvodn%C3%A9+obohacen%C3%AD+z+neplatn%C3%BDch+smluv&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEEShuslLviWnLPfaG4J_IoU-NplipnTRMOE522x7FMSnJBBo81fa_ZRfn4FZGTYrBo9QwyOJJrnLDGmGDVbSZnTPTa6VUHm9oMgY0TyE6bn7tE1-bjmWr9nklosAv4To1g3bOYNui&sig=AHIEtbQPRlsmimw1OYM6QsXtgKi8LqIrEQ

28 Cdo 3684/2008

http://kraken.slv.cz/28Cdo3684/2008

=============

níže uvedené poznatky jsou jen teoretické právní možnosti, praktické možnosti bude nutno konzultovat s právníkem

Bezdůvodné obohacení

40/1964 Sb. Občanský zákoník
§ 451 a následující

Př.

§ 451
(1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
(2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů

§ 457
Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

Obč.Z.
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=40/1964

Obch.Z.
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=513/1991

--------------

Promlčecí doba

Obecná:
dle občanského zákoníku - 3 roky
dle obchodního zákoníku - 4 roky (Smlouva o podpoře prodeje nemovitostí)

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=ob_353.htm
http://www.epravo.cz/top/clanky/promlceni-41339.html
http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/art_6617/k-promlceni-naroku-na-vydani-bezduvodneho-obohaceni-v-obchodnepravnich-vztazich.aspx

--------------

PRECEDENS:

Rozsudek Městského soudu v Brně (Pšeničková_x_Prolux) v části odůvodnění:

...samotná zprostředkovatelská smlouva je neplatný právní úkon...
...rozhodčí doložka není platně sjednaná...

--------------

Usnesení Městského soudu v Praze 1 (Glaserová_x_Prolux):

...rozhodčí doložka je neplatná pro rozpor s...

Rozsudek Městského soudu v Praze 1 (Glaserová_x_Prolux):

...na zneplatnění smlouvy o... si musíme počkat minimálně do 26.10.2010...

--------------

LEGITIMNÍ OČEKÁVÁNÍ - soud ve stejné věci rozhodne stejně

--------------
Možnost pro spotřebitele, kteří na základě této smlouvy zaplatily poskytovateli odměnu, aniž by k prodeji došlo jeho prostřednictvím...

Podat návrh na zahájení sporného řízení u příslušného soudu - Městský soud v Praze 1:

Naléhavý právní zájem - bezdůvodné obohacení, které bylo zaplaceno z důvodu možnosti exekuce

0. - Soudní nařízení - Předběžné opatření soudu k nakládání s majetkem
(aby v případě pozitivního rozsudku soudu bylo z čeho plnit)
1. - Žaloba na určení - neplatnost rozhodčí doložky
2. - Žaloba na určení - neplatnost Smlouvy na podporu prodeje nemovitostí
3. - Žaloba na plnění - navrácení bezdůvodného obohacení
4. - exekuce - dle OSŘ nebo EŘ
(exekuční titul při nesplnění plnění do doby určené v pozitivním rozsudku soudu)

99/1963 Sb. Občanský soudní řád
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=99/1963

120/2001 Sb. exekuční řád
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=120/2001

žalobu lze vzít zpět, zúžit, rozšířit (se souhlasem soudu - př. žalobu na neplatnost rozhodčí doložky rozšířit o neplatnost smlouvy ...)

nechat se před řízením u soudu zastupovat advokátem - do žaloby uvést, že chcete uhradit veškeré náklady, které vám při domáhání se svých práv vznikly, žalovanou stranou, v případě, že spor vyhrajete, protistrana vám zaplatí veškeré náklady, které jste s řízením měli včetně nákladů na advokáta.

Nevím, jestli by se toto dalo aplikovat u těch, co zaplatily "zprostředkovatelskou provizi - odměnu" na základě rozhodčího nálezu.

216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

§ 32
(1) Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

z. o rozhodčím řízení...
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=216/1994


PS - pro paní Světlanu - doplňte Váš veřejnoprávní spor - oznámení u SKPV Praha 4 o usnesení a rozsudek Městského soudu v Praze 1 (až po nabytí právní moci) - makléři předkládali spotřebitelům předtištěné neplatné smlouvy, s neplatnými rozhodčími doložkami, které dostali od zaměstnavatele a ze kterých, v případě porušení, vyžadovali plnění - bezdůvodné obohacení (v případě, že tak soud rozhodne), Policie ČR na občanskoprávní rozhodnutí soudu, které byly ve Váš prospěch nedosáhne, protože se o nich nedozví apod. Totéž zaslat i na ČOI a Živnostenský úřad - aby měli právní podklady, na základě kterých by mohli ve své pravomoci rozhodnout.

PS2 - pro paní Světlanu - v úterý držím palce

--------------------

Pro zajímavost:

40/2009 Sb. trestní zákoník

§ 181
Poškození cizích práv
(1) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že
a) uvede někoho v omyl, nebo
b) využije něčího omylu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému značnou újmu na právech,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c) vydává-li se při takovém činu za úřední osobu.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému újmu na právech velkého rozsahu, nebo
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

§ 209
Podvod
(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
(6) Příprava je trestná.

§ 253
Poškozování spotřebitele
(1) Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tím, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo
kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c) byl-li pro takový čin v posledních pěti letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

§ 248
Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
(1) Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí
a) klamavé reklamy,
b) klamavého označování zboží a služeb,
c) vyvolávání nebezpečí záměny,
d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
e) podplácení,
f) zlehčování,
g) srovnávací reklamy,
h) porušování obchodního tajemství, nebo
i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,
a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán,
kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,
kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo
kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,
a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin opětovně,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

TZ
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=40/2009

JUDIKATURA

Soubor TR NS sešit 33, č. T 973.

Zákonným znakem trestného činu poškozování spotřebitele podle § 121 odst. 1 alinea druhá TrZ není samotné zhotovení vadných výrobků nebo vadné provedení prací nebo služeb (např. vadného projektu či stavebního díla), nýbrž skutečnost, že pachatel úmyslně zatají jejich podstatné vady před spotřebitelem. Musí být tedy prokázáno, že pachatel tohoto trestného činu uvedl v omyl osobu, jíž jsou výrobky, práce nebo služby určeny, a to ve vztahu ke konkrétním podstatným vadám, jež znemožňují či alespoň podstatně ztěžují využití výrobků, prací nebo služeb k běžnému účelu. S těmito skutečnostmi pak musí být pachatel alespoň srozuměn.

Plnění z dvoustranného závazkového právního vztahu mezi dodavatelem určitého výrobku, práce nebo služby a jejich objednatelem nelze považovat za uvedení výrobku, práce nebo služby na trh ve smyslu ustanovení § 121 odst. 1 alinea druhá TrZ o trestném činu poškozování spotřebitele.

(usnesení ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 5 Tdo 87/2007)

POŠKOZOVÁNÍ SPOTŘEBITELE - § 121 (starého trestního zákoníku)

...Tohoto úmyslného trestného činu se dopustí ten, kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoliv nepatrnou, tedy dosahující nejméně částky 5000,- Kč (§ 89 odst. 11 trestního zákona), tím, že poškozuje spotřebitele zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží a případně uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady.

Tento delikt je stíhán minimálně, ale podle mého názoru má značnou "budoucnost". Jednání, kterých se takto dopouštějí obchodní společnosti na základě rozhodnutí statutárních orgánů, tedy nikoliv náhodný prodej vadného výrobku v sérii jinak bezvadných, ale v podstatě systémový prodej zmetků, je v některých případech realitou. Jinou věcí je, že zatím se jím policie nezabývá...

Judikatura k nekalé soutěži

http://is.muni.cz/th/100544/pravf_m/Diplomova_prace_-_judikatura_proti_nekale_soutezi.doc

nebo

http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:THy89TiIiOwJ:is.muni.cz/th/100544/pravf_m/Diplomova_prace_-_judikatura_proti_nekale_soutezi.doc+judikatura+Po%C5%A1kozov%C3%A1n%C3%AD+spot%C5%99ebitele&cd=9&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a

Nekalá soutěž

http://www.miras.cz/seminarky/word/sem-nekala-soutez.doc

nebo

http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:DrsLVqawaWgJ:www.miras.cz/seminarky/word/sem-nekala-soutez.doc+nekal%C3%A1+hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1+sout%C4%9B%C5%BE+trestn%C3%AD+z%C3%A1kon%C3%ADk&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a

TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU

http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=17&ved=0CCsQFjAGOAo&url=http%3A%2F%2Fwww.vakobobri.cz%2Frequest.php%3F1157&rct=j&q=judikatura%20Po%C5%A1kozov%C3%A1n%C3%AD%20spot%C5%99ebitele&ei=oJ3CTKK9HsGeOq-RmekH&usg=AFQjCNGRmkseoPQjJRPAKfH7RZ1Zxzp1og&cad=rja

nebo

http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:yW7LYotmk_oJ:www.vakobobri.cz/request.php%3F1157+judikatura+Po%C5%A1kozov%C3%A1n%C3%AD+spot%C5%99ebitele&cd=17&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a

Odpovědnost....

http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=19&ved=0CDIQFjAIOAo&url=http%3A%2F%2Fwww.peterkapartners.com%2Fdownload%2F1404041736%3Fat%3D1&rct=j&q=judikatura%20Po%C5%A1kozov%C3%A1n%C3%AD%20spot%C5%99ebitele&ei=oJ3CTKK9HsGeOq-RmekH&usg=AFQjCNHElAHlZLyCfzvjsEN7WDPSgv6cWQ&cad=rja

nebo

http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:b0uZ5RbhGjQJ:www.peterkapartners.com/download/1404041736%3Fat%3D1+judikatura+Po%C5%A1kozov%C3%A1n%C3%AD+spot%C5%99ebitele&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESiXLc4qEd16Pebkbxlpqtnn9nXzXZddWzjwByJyNoInhz7rvoK08R57FV02mG8slG9RmbMxLcXaXcTmGWIgBkAfvAOcFZUQVSsgKx8FJUrFBGEFEOyzMYUjKvFjFUEbrGmwULHt&sig=AHIEtbRTd6_c6nT6eTm4KoE8RT2dsTTcrQ

a další članky na internetu na dané téma...

Re: Bezdůvodné obohacení dle Obč.Z.

host | 25.10.2010

Důkazní prostředky minimálně v rozsahu:

- kopie, popřípadě úředně nebo notářsky ověřená kopie:

Smlouva o podpoře prodeje nemovitostí č. ..., včetně přílohy Údaje k nemovitosti
Zálohový list č. ..., vystavený na částku ....,-Kč
Průvodní dopis k zálohovému listu č. ...
Dopis od právní(ho) zástupkyně(ce) zprostředkovatele, kde jste byli řádně poučeni o právních důsledcích, v případě, že by jste si svou povinnost, která vyplývá ze smluvního ujednání na straně 2 této Smlouvy ..., nesplnili
Další korespondence mezi stranami, pokud existuje
Doklad o zaplacení, platební příkaz apod.

Přidat nový příspěvek