Rozhodčí řízení je nebezpečná zbraň! Zbrojní pas je nutností!

09.07.2010 11:37

http://ondrejkovic.blog.idnes.cz/c/126473/Rozhodci-rizeni-je-nebezpecna-zbran-Zbrojni-pas-je-nutnosti.html

Jak vypadala loupež před rokem 1994 (než vyšel zákon 216/1994 o rozhodčím řízení)? To Vás na odlehlé ulici za soumraku zastavila tři podivná individua, dva z nich vás chytili a třetí prohledal a zabavil co jste měl právě u sebe – nejobvykleji asi obsah peněženky, hodinky, mobil, pokud jste zrovna nasedali do auta tak i auto, atd.

Jak může vypadat loupež dnes? To Vás na běžné ulici za bílého dne zastaví tři podivná individua (to zůstalo skoro stejné), jeden z nich prohlásí něco ve smyslu, že mu dlužíte obsah peněženky, mobil, auto, hodinky a třeba i svou nemovitost, druhý prohlásí, že je rozhodce a právě vydal rozhodčí nález, který plně potvrzuje nároky toho prvního a třetí vytáhne průkaz soukromého exekutora. Pak už je to zase skoro stejné, akorát v minulosti jste měli jistou naději, že vám třeba pomůže náhodou projíždějící policejní hlídka – ta Vás dnes jen odkáže na občanskoprávní řízení, případně do jiných, jen těžko publikovatelných míst.

Připadá Vám to absurdní? Tak si to pojďme rozebrat podrobněji:

JUDr. Tomáš Sokol si v tomto článku nemůže rozhodčí doložky vynachválit – no pravdou je, že si svůj byznys musí pochválit – nikdo jiný to za něj zřejmě neudělá.

Když jsem si onen článek četl, musel jsem připustit, že má autor téměř naprostou pravdu – tedy pravdu stejného druhu jakou budu mít i já, když napíšu, že JUDr. Tomáš Sokol v onom článku nepopřel, že jej sexuálně přitahují kluci víc než holky (nemám nic proti homosexuálům – použil jsem to jako první příklad, který mne napadl). Pochopitelně, že pravdu mám – přečtěte si ten článek sami a pečlivě – popřel to tam snad někde?

JUDr. Sokol totiž prokazuje úžasnost institutu rozhodčího řízení pouze na případech skutečných dlužníků, tedy tam, kde by s pravděpodobností, která hraničí s jistotou i řádný soud došel ke stejnému závěru jako rozhodce ve svém nálezu. Je to stejné, jako prokazovat výhody lehkých palných zbraní výhradně na případech osob, kteří s jejich pomocí úspěšně ochránili svůj život nebo majetek, případně životy a majetky svých blízkých a přitom ignorovat nevinné oběti trestných činů zabité či těžce zraněné třeba i legálně drženými zbraněmi.

V tomto místě tedy považuji za nutné zdůraznit, že o osobách s poctivými úmysly, které používají rozhodčí řízení jako pružnější alternativu zdlouhavých a formálních soudních řízení a především bez úmyslu druhou stranu poškodit, tento článek NENÍ. Případní obránci rozhodčího řízení z těchto pozic si tak mohou ušetřit námahu v diskusi pod článkem – principiální užitečnost tohoto institutu nijak nepopírám a připouštím, že i mezi rozhodci ad hoc lze čas od času nalézt člověka, který má skutečně snahu rozhodovat spory spravedlivě a možná, že při vyvinutí dostatečného úsilí by se mohlo podařit nalézt i takového, který je tímto poctivým způsobem dokonce schopen se uživit.

Rozhodčí řízení v té podobě ve které existuje dnes je však bohužel nebezpečnou zbraní, která je volně dostupná prakticky komukoli včetně zločinců (viz § 4 zákona č. 216/1994 o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů).

V případě takového zneužití je dokonce onen zločinec tou jedinou osobou, která je v rozhodčím řízení oprávněna rozhodovat o tom, že právě on je ten povolaný k rozhodování daného sporu (viz § 15 zákona č. 216/1994). Zločinec tedy podle zákona rozhoduje i o tom, zda vůbec byla právoplatně uzavřena rozhodčí smlouva! Co myslíte – k jakému závěru asi dojde?

Konkrétní způsob okradení i výše způsobené škody je plně na vůli zločince – podstatu sporu si může třeba i vymyslet. Při rozhodování není vázán zhola ničím – klidně může napsat rozhodčí nález v tom smyslu, že dlužíte milion, protože je Eiffelovka v Praze, neboť není povinen rozhodovat podle zákona, ale jen podle toho, co jemu subjektivně připadá spravedlivé (čti „za co dostal od svého chlebodárce zaplaceno“) - viz § 25, odst. 3 zákona o rozhodčím řízení. Zrůdnou dokonalost a systémovou podmíněnost takovéhoto přístupu prokázal nezvratně případ Bc. Sandry Svobodové, který Ministerstvo spravedlnosti eufemisticky (a pokrytecky) nazývá excesem.

Jak se stát obětí takovéhoto zločince? Velmi snadno – pokud si Váš závazek rovnou nevymyslí, umí takovýto zločinec využít řadu triků jak získat Váš podpis o kterém jen on sám (případně s několika spolupachateli) může tvrdit, že jste jím prokazatelně vyjádřili svou vůli k řešení sporu před rozhodcem. Typickým případem jsou katalogové podvody, ale za projev Vašeho hladu po rozhodčím řízení jsou zločinci schopni vydávat třeba i pouhé kliknutí myší.

Rozumprdy, kteří tady budou v diskusi tvrdit, že oni by nikdy, ale v žádném případě na nic takového nenaletěli, žádám o sdělení jejich plného jména, adresy a rodného čísla (případně IČ) pro účely okamžitého zaslání exekučně vymahatelného rozhodčího nálezu. Pokud budou serióznější rozumprdi diskutovat nad rozumnou úrovní přiměřené opatrnosti, pak musí i oni připustit, že bez ohledu na tuto úroveň je nad slunce jasné, že se jedna strana od samého počátku snažila tu druhou podvést. Upozorňuji, že právní řád v ČR připouští, že i údaj, který je sám o sobě pravdivý, může být klamavým, pokud vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl (viz např. ustanovení § 45, odst 3; či § 46, odst. 1; Obchodního zákoníku, nebo § 5, odst. 1, písm. b; a c; Zákona na ochranu spotřebitele). Pokud 100% „zákazníků“ dotyčného podvodníka potvrzuje, že při podpisu či kliku jednali v omylu – není již tento samotný fakt potvrzením podvodného úmyslu jedné strany? Proč stát vkládá osobám s nečistými úmysly do rukou nebezpečnou nabitou zbraň v podobě rozhodčího řízení ad hoc a ještě jim k tomu tak ochotně poskytuje plný servis v podobě exekutorů?

Pojďme si na modelovém případě ukázat jak takovýto státem schválený zločin v souladu se zákonem může fungovat. Pro zjednodušení si zredukujme podstatu sporu na skutečnost, že podvodník tvrdí, že jste uzavřeli smlouvu s rozhodčí doložkou o prostém shlédnutí určité webové stránky za které jste se zavázali zaplatit 100 tisíc korun právě už jen jen tím, že jste dotyčnou webovou stránku navštívili - což jste sice skutečně udělali, ale rozhodně jste tím neměli v úmyslu uzavřít nějakou smlouvu nebo rozhodně nikoli za tak absurdně vysokou částku a už vůbec ne odsouhlasit nějakou rozhodčí doložku.

 

Událost:

Přijde Vám výzva k zaplacení požadované částky

Vaše reakce:

Písemně odmítnete s tím, že jste si nikdy nic takového vědomě neobjednali a pokud se druhá strana domnívá, že ano, pak deklarujete, že jste rozhodně jednali v omylu. Pokud se ještě před písemným odmítnutím porozhlédnete po Googlu a zjistíte, že se stejným subjektem má totožný problém několik stovek jiných lidí, připíšete ještě, že jste přesvědčeni o tom, že ona druhá strana ten omyl sama cíleně způsobila nebo o něm minimálně musela vědět.

 

Událost:

Jako by jste vůbec nic nenapsali, přijde Vám upomínka, potom penále, které zvýší požadovanou cenu na dvojnásobek, potom dopis od vymáhací agentury a nakonec třeba návrh na smír za oněch původních 100 tisíc nebo třeba jen za „pouhých“ 50 tisíc. Z dikce oněch dopisů je občas více než patrné, že jde o naprosto „sériovou výrobu“ a průmyslové uvádění v omyl - povšimněte si například zde zejména čísla faktury.

Vaše reakce:

Žádná, případně neustálé opakování reakce z předchozího bodu (čti: „házení hrachu na zeď“).

 

Událost:

Přijde vám rozhodčí žaloba (nejlépe e-mailem a záměrně zavirovaná, aby podvodník snížil pravděpodobnost, že si ji přečtete) s výzvou, aby jste se k ní vyjádřili – nejlépe v nějaké šibeniční lhůtě.

Vaše reakce:

Pokud rozhodčí žalobu nezachytíte nebo se k ní nestihnete včas vyjádřit – přeskočte rovnou k bodu zabývající se vydáním rozhodčího nálezu. Pokud rozhodčí žalobu zachytíte a stihnete včas nalézt schopného (a patřičně drahého) právníka – vyjádříte se. Ve svém vyjádření namítnete pravděpodobně zejména podjatost rozhodce, absenci Vaší vůle uzavřít rozhodčí smlouvu, absenci písemnosti uzavření rozhodčí smlouvy, prokazatelný hromadný podvod druhé strany a tím i absolutní neplatnost smlouvy s účinky ex tunc (od samého počátku) mimo jiné pro její neurčitost (§37, odst 1, Občanského zákoníku), obcházení zákona a rozpor s dobrými mravy (§ 39 Občanského zákoníku – no tak, pane doktore prosím nesmějte se tak nahlas – to, že něco neznáte ještě neznamená, že to neexistuje!), pokud jste podnikatelem (například kadeřnice, sklenář nebo jiným „vykořisťovatelem“), doplníte ještě zásadní rozpor s obchodními zvyklostmi a rozpor s pravidly poctivého obchodního styku (§ 264 a 265 Obchodního zákoníku), případě namítnete ještě další věci o kterých jste přesvědčeni, že jednak vylučují řešení sporu rozhodcem a jednak popírají samotné uzavření sporné smlouvy.

 

Událost:

Dostanete rozhodčí nález, který Vaše argumenty zcela ignoruje, maximálně se s nimi vypořádá ve stylu „žalovaná strana nepředložila žádné důkazy o tom, že Eiffelovka není v Praze“. V souladu s tím, co si protistrana u rozhodce zaplatila jste „odsouzen“ (jde o rozhodčí nález – bylo by tedy lingvisticky správně „NALEZEN“?) k zaplacení částky, kterou po Vás onen podvodník požadoval, případně nepatrně snížené, aby „rozhodce“ demonstroval svou „spravedlnost a nezávislost“.

Vaše reakce:

Podáte žalobu na zrušení rozhodčího nálezu spolu s návrhem na odložení vykonatelnosti. V žalobě uvedete všechny důvody, které prokazují neplatnost rozhodčí doložky – absenci písemné formy, podjatost rozhodce a řadu dalších relevantních skutečností, které umožní soudu zrušit rozhodčí nález. To, že důvodem zaplacení je podle odůvodnění (pokud tam vůbec je – tedy pokud jej „rozhodce“ rovnou neodbyl tím, že má zato, že se účastníci dohodli, že odůvodnění není třeba v souladu s ustanovením § 25, odst. 2 zákona o rozhodčím řízení) „Eiffelovka v Praze“ můžete uvést jen na okraj – pro ilustraci, protože obecný soud NEMÁ PRAVOMOC se zabývat hmotně-právní podstatou sporu.

 

Událost:

Téměř ve stejném okamžiku, ve kterém podáváte svou žalobu na zrušení rozhodčího nálezu spolu s návrhem na odložení jeho vykonatelnosti podává podvodník svůj návrh na provedení exekuce majetku povinného, kde zcela zamlčí jakékoli Vámi podané námitky. Exekutor koná (neboť se na základě podvodníkem předložených dokumentů může domnívat, že jde o skutečného dlužníka) a odešle návrh ke schválení Vašemu místně příslušnému soudu. Místně příslušný soud také netuší, že nějaký jiný soud jinde v republice je ve stejné chvíli zavalen stovkami žalob na zrušení rozhodčích nálezů dotyčného podvodníka a vzhledem k tomu, že jsou v exekučním spise založeny pouze materiály, které jednostranně vypovídají o tom, že JSTE skutečný (a nikoli pouze domnělý) dlužník, exekuci povolí.

Vaše reakce:

Nejspíš asi žádná, protože o tomto procesu vůbec nemáte tušení. Pokud jste ale již předtím trochu „googlili“ - pravděpodobně víte, že obdobný postup je oním podvodníkem uplatňován v širším měřítku a tak alespoň zkusíte poslat Vašemu místně příslušnému soudu upozornění, že jste jednou ze stovek obětí daného podvodníka a že máte stejně jako všichni ostatní podánu žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, který zřejmě bude uplatněn jako exekuční titul. Pokud bude soudní úředník dostatečně pečlivý (ne fakt se nesmějte – to už jsem vážně zažil!), možná si toho všimne a možná se mu to podaří i najít až onen návrh na exekuci skutečně přijde. Se stejným upozorněním můžete obeslat třeba všechny exekutory v republice. Dosáhnete možná toho, že nebudou ve vymáhání příliš aktivní, ale samotné exekuci zabráníte jen těžko.

 

Událost:

Soud vydá usnesení o odložení vykonatelnosti onoho rozhodčího nálezu, které je v souladu s ustanovením § 171 odst. 2 občanského soudního řádu vykonatelné, jakmile bylo doručeno.

 

Vaše reakce:

Oddychnete si – bohužel však neprávem. Podvodník totiž exekuci navrhne i přes toto usnesení a jak exekutorovi, tak i soudu jeho existenci zamlčí (formálně znásilní zákon tím, že se odvolá a bude tak tvrdit, že žádné PRAVOMOCNÉ rozhodnutí nemá). Opět tím neporušil žádný zákon, neboť například podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 11 Tdo 229/2004 se nelze trestného činu podvodu dopustit vůči soudu, tedy nelze uvést soud v omyl ve smyslu ustanovení § 250 odst. 1 trestního zákona, resp. § 209 trestního zákoníku. S ohledem na povinnost soudu zjišťovat skutečný stav věci se totiž účastník řízení ani úmyslným uváděním nepravdivých tvrzení nemůže dopustit trestného činu podvodu. Jenže Vy v tuto chvíli ještě nejste účastníkem řízení nebo o tom minimálně ještě nemáte tušení.

 

Událost:

Přestane Vám fungovat internetové bankovnictví, bankomat Vám nevydá hotovost, na Katastrálním úřadě zjistíte, že máte na své nemovitosti exekuční plombu, případě pod oknem zaparkuje kamión s exekutorem, který je připraven Vám začít oblepovat, případně odvážet majetek, ocitnete se v registru exekucí.

Vaše reakce:

Toto je první okamžik, kdy Vám zákon umožňuje vstoupit do řízení jako rovnoprávný účastník! Do této chvíle jste byl jen obtížný hmyz v roli poníženého prosebníka. Tak si to vychutnejte – to je pocit! Pokud Vám s Vaším čerstvým záznamem v registru exekucí někdo půjčí na právní výlohy, můžete konečně můžete podávat prostřednictvím svého drahého advokáta (váš vlastní počítač Vám exekutor sebral jako první), zpracované návrhy na zastavení exekuce! A žádná Vaše zákonná práva doposud nebyla porušena – kdo z běžných občanů tohle může říci?

 

Událost:

Váš místně příslušný soud se od Vás konečně oficiálně (to předchozí upozornění nikdo ani nečetl) dozví, že máte v ruce Usnesení o odložení vykonatelnosti a exekuci odloží (možná i zastaví, ale spíše odloží – to je z praxe a abych byl konkrétní tak např. Obvodního soudu pro Prahu IV) a to až do PRAVOMOCNÉHO usnesení. Odložení znamená, že exekuční plomba na katastrálním úřadu zůstává, Váš účet je stále zablokovaný, majetek máte oblepený slušivými žlutými nálepkami nebo rovnou odvezený do exekučního skladu a především jste stále veden v registru exekucí – můžete tedy předpokládat, že Vám banky s nadšením budou poskytovat úvěr na překlenutí nezaviněné nouze a že naleznete řadu nových obchodních partnerů, kteří budou tento Váš záznam dozajista považovat ze pečeť kvality a obchodní spolehlivosti.

Vaše reakce:

Bezmocný vztek

 

Událost:

Dostanete nabídku od podvodníka, že za určitý zlomkový obnos (třeba jen 50 tisíc + veškeré náklady) návrh na exekuci stáhne.

Vaše reakce:

Na nabídku nepřistoupíte, neboť jste si na rozdíl od orgánů (ne) činných v trestním řízení vědomi, že jde o výpalné ve své čisté krystalické podobě. Čekáte na první soudní jednání, kam se však podvodník pro „náhlou poruchu vozidla po cestě“ nedostaví a jednání je odloženo o půl roku. Druhé jednání skončí v prvních vteřinách tím, že soudce přečte písemnou omluvu podvodníka pro nemoc doloženou potvrzením o pracovní neschopnosti. Jednání je odloženo o měsíc......třetí jednání..........čtvrté jednání...........X-té jednání.........Konečně máte rozsudek! Rozhodčí nález se zrušuje!

 

Událost:

Podvodník se odvolá k soudu vyšší instance – dále viz druhá část předchozího odstavce.

Vaše reakce:

Děláte to jediné, co Vám umožňuje zákon – soudíte se. Přitom exekuční plomba na katastrálním úřadu zůstává, Váš účet je stále zablokovaný, majetek máte oblepený slušivými žlutými nálepkami nebo rovnou odvezený do exekučního skladu a především jste stále veden v registru exekucí, což k délce trvání tohoto záznamu opravdu mimořádně zvyšuje Vaší kredibilitu v obchodních vztazích.

 

Událost:

Dostanete další nabídku od podvodníka, že za určitý zlomkový obnos (třeba jen 50 tisíc + veškeré náklady) návrh na exekuci stáhne.

 

Vaše reakce:..............??? Halóóó! Doktore Sokole!

 

Závěr:

Pokud je v samotném systému zakotvena tato možnost – tedy použití nebezpečné zbraně nepovolanou osobu, není jiné cesty než tento systém, stejně jako držení jakýchkoli jiných zbraní účinně regulovat. V opačném případě se stát stává spolupachatelem!

David Ondrejkovič|úterý 2. březen 2010 12:24|karma článku: 41,45|přečteno: 5159 x