Zastavení vyšetřování

29.07.2011 10:16

Ke dni 1.7.2011 vyšetřovatel Kpt.Hanzlík spolu se státní zástupkyní JUDr.Janou Polanskou zastavili vyšetřování Proluxu a oznámení o tomto kroku rozeslali všem, kteří podali v průběhu 5 let trestní oznámení. Za občanské sdružení STOP, jsem reagovala níže uvedenými dopisy, které jsem poslala panu Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a Ministru spravedlnosti JUDr.Jiřímu Pospíšilovi.

Z Ministerstva spravedlnosti zatím nikdo nereagoval. Z Nejvyššího St.Zast. mi napsali, že můj dopis předali Vrchnímu státnímu zast. (Předpokládám, že to panu Zemanovi jeho sekretář ani nedal přečíst)

Je nyní na každém z Vás jakým způsobem vyjádříte svůj protest proti tomuto kroku. Prosím jen, abyste nepoužívali zde uvedený text, ale napsali svůj protest svými slovy! Jde o množství a nikoli o opakování argumentů.  Nejlepší tedy bude, když budete psát své PODNĚTY K VÝKONU DOHLEDU přímo na Vrchní státní zastupitelství Nám. Hrdinů  1300/11   14065 Praha 4

 

Občanské sdružení „stop trestuhodným obchodním praktikám-STOP“

registrované od 7.7.2010 pod č.j. VS/1-1/80 564/10-R, IČO 22862820, je občanským sdružením zabývajícím se ochranou spotřebitele. Cíle sdružení jsou, jak vyplývá z jeho stanov,  především hájení zájmů klientů RK Prolux Consulting Int.s.r.o., jako spotřebitelů. Tato činnost zakládá oprávnění prvého žalobce hájit zájmy spotřebitelů ve smyslu § 25 odst. 2 zákona na ochranu spotřebitele (634/1992 Sb.).  www.stop-prolux.webnode.cz 

předsedkyně sdružení Světlana Glaserová

nar.24.3.1956, bytem Pětihosty 73,251 67

tel.: 606 958 665          e-mail: stopprolux@seznam.cz

 

 

Nejvyšší státní zastupitelství České republiky

Jezuitská 4, 600 55 Brno

Nejvyšší Státní zástupce Pavel Zeman

 

Věc: Podnět k výkonu dohledu nad postupem Městského státního zastupitelství v Praze

 

            Vážený pane Nejvyšší státní zástupce,

 

            Vzhledem k tomu, že dnešního dne byl Ministrem spravedlnosti odvolán Vrchní státní zástupce pan Vlastimil Rampula a na jeho místo nebyl prozatím nikdo jmenován.

Obracím se tedy souladu s ustanovením § 12 c) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů přímo na Váš úřad s podnětem k výkonu dohledu jako zmocněnec osob poškozených jednáním osob spojených s podvodnou realitní kanceláří Prolux Consulting Int.s.r.o. se sídlem Václavské nám.43/819, 11000, IČ 26731908 (dále jen Prolux)

         Ve věci bylo od r.2007 do 30.6.2011 podáno nejméně 450 trestních oznámení. Šetření postupně provádělo Městské ředitelství Policie ČR (odbor hospodářské kriminality) pod číslem jednacím 1 ZN 753/2008 (vyšetřovatelem byl por.Kováč na odd. na Praze 4, U plynárny 2,), později se vyšetřování ujal Kpt.Luboš Hanzlík Krajské ředitelství Hl.města Prahy SKPV OHK Kongresová 2 Praha 4, 6.oddělení  pod číslem jednacím KRPA - 1802/TČ - 2009-000096 který pokračoval ve vyšetřování pod číslem jednacím KRPA-38535/ČJ-2009-000096   Dozorovou činností se zabývalo Městské státní zastupitelství v Praze pod číslem jednacím 4 ZN 4254 / 2007 dozorujícím státním zástupcem byla JUDr.Jana Polanská

           

Dozorující městská státní zástupkyně JUDr.Jana Polanská došla původně v průběhu šetření k názoru, že v daném případě se ze strany makléřů a oblastních referentů, respektive osob spojených se společností Prolux jedná o trestný čin podvodu podle § 209 odst.5 tr. zák., odst. 4) Což mohu doložit jejím dopisem ze dne 24.6.2010.

 

Policie ČR ústy své mluvčí v pořadu „Reportéři ČT“ ze dne 12.9.2009 dokonce mluvila o podezření na spáchání trestného činu Zločinné spolčení podle§ 163 tr.zák.

           

Následně ovšem vyšetřovatel Kpt.Luboš Hanzlík dospěl po bezmála 4  letech vyšetřování ke zcela opačnému závěru, aniž by ve věci zjistil jakékoli nové důkazy ve prospěch svého přesvědčení – naopak přestože obdržel řadu důkazů v jeho neprospěch, což vyjádřil  svým Opatřením, které rozeslal postupně všem poškozeným klientům, kteří podávali trestní oznámení a ve kterém se mimo jiné praví, že

v rámci vedení trestního řízení nebylo shledáno naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu potřebných k zahájení trestního stíhání proti konkrétním osobám a věc byla v souladu s pokynem dozorové státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, odevzdána podle § 159 a) tr.ř. České obchodní inspekce, Inspektorát Středočeský a hl.m.Prahy,Štěpánská 15,Praha 2, pro podezření ze spáchání jiného právního deliktu ve smyslu §§4 a 5 zákona č.634/1992 Sb. O ochraně spotřebitele v plném znění. Proti tomuto opatření policejního orgánu není stížnost přípustná!

 

Dle mého názoru předmětné opatření  zcela ignorovalo elementární logiku a bylo z něj patrné, že vyšetřovatel některé navržené důkazy vůbec neprovedl, ačkoli byly pro posouzení skutkové podstaty klíčové. Předáním vyšetřování ČOI, se zcela evidentní trestný čin dostává do roviny pouhého přestupku!

 

Postup vyšetřovatele Kpt.Luboše Hanzlíka i dozorující státní zástupkyně JUDr.Jany Polanské považuji za projev zásadní odborné i morální nekompetence obou uvedených osob, za výsměch všem poškozeným, za výsměch právu i spravedlnosti a především za volnou ruku všem, kteří úmyslně zneužívají podvodné praktiky k uvádění druhých osob v omyl a jeho následné využívání.

Ačkoli dozorující státní zástupkyně Jana Polanská mne ještě před rokem osobně ujišťovala o tom, že jakmile bude ze strany policie vyšetřování skončeno, tak vznese proti Proluxu obvinění a dokonce mne nabádala k tomu, abych případ co nejvíce medializovala v zájmu dalších potencionálních obětí Proluxu, přesto dospěla po roce k překvapivě odlišnému názoru.

 

Lze pouze spekulovat o tom, co její názor tak radikálně změnilo. Dovoluji si ale domnívat se, že to v žádném případě nemohly být žádné nově odhalené skutečnosti, které by byly zjištěny v průběhu roku. Neboť všechna trestní oznámení se sobě navzájem jak vejce vejci podobají a stejně tak i výpovědi makléřů, se kterými byla paní státní zástupkyně jistě obeznámena i před tím, než se mnou hovořila a než mi psala dopis ze dne 24.6.2010.

           

Policejní vyšetřovatel pan kapitán Hanzlík pak naopak dle mého názoru, celý vyšetřovací postup podřídil svému předem danému cíli nic nevyšetřit, podezřelé osoby neobvinit  a trestní věc odložit.

 

Veškeré jeho vyšetřovací postupy tak od samého počátku měly evidentně vést pouze k ospravedlnění a podepření stanoviska, že postup podezřelých není trestným činem.

 

Že pan Kpt. Hanzlík neměl v úmyslu dotáhnout vyšetřování k obvinění podezřelých, bylo zejména zjevné z toho, že již od ledna tohoto roku odrazoval poškozené klienty, kteří se na něho obraceli o pomoc od podávání žalob a některým dokonce tvrdil už v lednu, že vyšetřování bylo zastaveno. Což mi vzápětí při našem rozhovoru popřel.

 

Kromě osobní nekompetentce Kpt.Luboše Hanzlíka i JUDr.Jany Polanské shledávám příčinu jejich nechuti cokoli vyšetřit i v jejich obavách z dobře organizované zločinecké skupiny okolo RK Prolux Consulting Int. s.r.o. a Sdružení rozhodců a.s. se sídlem v Brně pro kterou pracuje řada brněnských advokátů a kteří mají řadu kontaktů ve státní správě i v soudnictví. Z postupu krajského policejního vyšetřovatele i městské státní zástupkyně dle mého názoru přímo čiší ustrašenost a snaha nezpůsobovat si „zbytečně“ nepříjemnosti, neboť při vznesení obvinění, bylo možno očekávat silný, organizovaný a velmi kvalifikovaný odpor podezřelých osob s významnou odbornou právní podporou, která zřejmě převyšuje profesní schopnosti vyšetřovatele i státní zástupkyně.

O tom, že jejich obavy nejsou neoprávněné, svědčí i skutečnost, že jako šedá eminence Proluxu snad v pozici více presidenta společnosti, či v jiném vysokém postavení figuruje soudní znalec Martin Jurenka nepravomocně odsouzený na 7 roků a 8 měsíců v cause soudce Berky.

 

Soudní znalec Martin Jurenka je dlouholetým přítelem z Teplic majitele Proluxu Petra Jasanského (kterého pravidelně navštěvuje v jeho současném bydlišti na Floridě),  generální ředitelky Proluxu Karoliny Valentové i hlavního makléře (a s největší pravděpodobností i s hlavního iniciátora podvodné činnosti) Daniela Bláhy. Všichni dohromady jsou tedy evidentně jedna parta vykutálených podvodníků z Teplic!

 

Z těchto skutečností lze  dovodit, kam až může sahat podpora Proluxu.

 

Rozbor obchodních praktik Proluxu:

 

Vzhledem k tomu, že jako předsedkyně o.s.“Stop trestuhodným obchodním praktikám-STOP“ se pomocí klientům poškozeným Proluxem zabývám již cca 1,5 roku a měla jsem možnost komunikovat osobně, po telefonu, nebo přes e-maily s minimálně dvěma až třemi sty jeho obětí.

 

Při těchto kontaktech jsem si tedy nemohla nepovšimnout úkazu, že velmi negativní zkušenosti  klientů s praktikami těchto MISTRŮ ŠVINDLU, se sobě  navzájem až neuvěřitelně nápadně podobají.

 

Na základě těchto svých zkušeností zastávám tedy názor, že:

 

Činnost Proluxu  je hrubě v rozporu s dobrými mravy a pravidly poctivého obchodního styku.

 

Když  porovnáme  jednotlivé Autentické příběhy za nimiž se skrývají často i velmi dramatické lidské tragedie, nelze nedospět k názoru, že ze strany Proluxu se jedná o systematický, velmi důmyslně promyšlený a organizovaný podvod za účelem neoprávněného obohacení firmy i jednotlivců, kteří ji vedou a kteří prokazatelně záměrně školí své makléře, aby uváděli klientům nepravdivé údaje a aby je pomocí psychologické manipulace nazývané odborně sociotechnika (nezřídka zahrnující i citové vydírání) ovlivňovali  směrem k podpisu pro klienta naprosto neakceptovatelné  smlouvy o které zásadně tvrdí, že není exkluzivní smlouvou

 

Je pravda, že ve smlouvách předkládaných klientům, se skutečně nikde výraz exkluzivní smlouva nevyskytuje. Vzhledem k samotnému obsahu smlouvy  a rovněž vzhledem k souvislostem za jakých bývá tohoto tvrzení užito, je zcela evidentní, že jsou klienti zcela záměrně mylně informováni. Neboť výraz exkluzivní smlouva je ve světě realit naprosto běžně používaným výrazem, který v zásadě znamená, že se prodávající zavazuje k tomu, že zaplatí provizi realitní kanceláři s níž má exkluzivní smlouvu uzavřenu i v případě, že prodá svoji nemovitost sám či za pomoci jiné realitní kanceláře. Tento výraz je  naprosto běžně užívaný a většina slušných realitních kanceláří jej používá v samotném názvu smlouvy, aby bylo klientovi na první pohled jasné, zda se k čemukoli zavazuje, nebo zda dává realitní kanceláři  pouze svolení k inzerci.

 

Že je tento výraz znám dobře i širší veřejnosti je velmi zřetelně patrné ze všech Autentických příběhů poškozených klientů, kdy všichni naprosto identicky popisují prvotní komunikaci s makléři. tak, že se vždy makléřů tázali, zda listina předkládaná k podpisu je či není exkluzivní smlouva a byli vždy lstivě ujištěni, že nikoli!

 

Je ovšem jen velmi málo pravděpodobné, že by proškolení makléři nevěděli na co se jich klienti ptají , když  požadují informaci zda předkládaná listina je, či není exkluzivní smlouvou.  

 

Domnívám se tedy, že právě toto předstírané nepochopení dotazů klientů stran exkluzivity smlouvy je stěžejním momentem, na kterém je celý podvodný systém Proluxu vybudován!

 

Ze stovek  autentických příběhů se kterými jsem měla možnost se seznámit, je zcela evidentní, že právě tento dotaz stran exkluzivity smlouvy stojí na počátku každé komunikace mezi klientem a makléřem.

 

Z psychologického hlediska je tímto ujištěním, že se skutečně o exkluzivní smlouvu nejedná, ostražitost klienta utlumena, neboť vystupování profesionálně vyškoleného makléře vzbuzuje naprostou důvěru.

 

 Kdo by taky neuvěřil sympatickému usměvavému mladíku, kterému se líbí Váš pes, Vaše pohovka, či výhled z okna?.

 

Když je tedy klient ukolébán roztomilým a důvěryhodným vystupováním makléře, nemá již důvod dále pochybovat a čtení smlouvy již nevěnuje zdaleka takovou pozornost, jakou by si zasluhovala!

 

Argument typu: „bylo to tam napsáno, tak to nemůže být podvod“ neobstojí

 

Není přeci samo sebou, aby stovky subjektů, kteří zároveň představují veškeré dohledatelné klienty Proluxu, udělali při sjednávání smlouvy s Proluxem stejnou CHYBU, aniž by to bylo ÚMYSLEM toho, kdo jim návrh smlouvy předložil!

 

Obecně lze říci, že právní řád v ČR připouští, že i údaj, který je sám o sobě pravdivý, může být klamavým, pokud vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl (viz např. ustanovení § 45, odst 3; či § 46, odst. 1; Obchodního zákoníku, nebo § 5, odst. 1, písm. b; a c; Zákona na ochranu spotřebitele). Pokud zamlčením podstatných skutečností chápeme postup, při kterém pachatelé neuvedou při svém podvodném jednání jakékoli skutečnosti, které jsou rozhodující nebo zásadní pro rozhodnutí poškozených, musí jít o tutéž skutkovou podstatu i v případě, kdy tyto podstatné skutečnosti pachatelé uvedou klamavým způsobem a pokud je následkem jednání v omylu u VŠECH osob (bez výjimky), které na základě těchto informací uzavřely smluvní vztah.

 

Je zcela zřejmé, že právě podezřelí takovéto údaje a jejich kombinace úmyslně předkládali velkému množství osob, přičemž okolnosti a souvislosti nepochybně dovozují následné jednání v podstatném omylu u významného množství (100%) takto oslovených osob a nezamýšlené uzavření nápadně nevýhodné smlouvy. Zároveň nelze mezi klienty Proluxu nalézt osoby, které by tuto smlouvu před uzavřením chápali stejně jako je jejími iniciátory oficiálně deklarována. Jinými slovy – počet osob, které se cítí podvedeny vždy významně převyšuje počet ostatních zákazníků (poměr je 100:0!). Je tedy zcela zřetelné, že údaje, které Prolux prostřednictvím podezřelých předkládá k uzavření smlouvy  jsou klamavé.

 

Pokud jsou klamavé údaje v tomto případě vědomě používány takto hromadně, systémově a především dlouhodobě, musí jít jednoznačně o trestný čin.

 

 

Je s podivem, že se Vyšetřovatel  nezabýval možností aplikace jiného ustanovení trestního zákoníku

 

            Orgány činné v trestním řízení musí posuzovat okolnosti nasvědčující páchání trestné činnosti podle obsahu – tedy zejména hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Není tedy podstatné, zda původní podání směřovalo k nějakému konkrétnímu trestnému činu. Skutkové podstatě podvodných aktivit podezřelých bezesporu odpovídají i další ustanovení trestního zákoníku, například poškozování cizích práv podle ustanovení § 181, odst. 1) zákona č. 40/2009 Sb (případně § 209 dříve platného trestního zákona) či porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 zákona č. 40/2009 Sb), popřípadě nekalá soutěž podle § 149 dříve platného trestního zákona.

 

Činností Proluxu je prokazatelně poškozován realitní trh v ČR všeobecně.

Použitím klamavých údajů se RK snaží získat pro sebe klienty, kteří by jinak mohli bezproblémově spolupracovat s jinou realitní kanceláří. Celková atmosféra strachu z podvodu mezi občany, kteří mají v úmyslu nakupovat, či prodávat nemovitosti dále vede k tomu, že čím dál méně jich je ochotných služby realitních kanceláří využívat

 

            Ničím takovým se vyšetřovatel ani státní zástupkyně zjevně nikdy nezabývali!           

 

Ačkoli jsem nezvratně přesvědčena, že podezřelí aktivně uvedli stovky osob v omyl, tedy úmyslně předstírali skutečnosti, které nebyly v souladu se skutečným stavem věci (byť velmi sofistikovaným způsobem), považuji též za zcela nesporné, že při svých aktivitách přinejmenším cizího omylu využili  - tedy i kdyby snad sami k vyvolání omylu nepřispěli (což tímto rozhodně neuznávám), pak po poznání omylu poškozených a v příčinném vztahu k němu jednali tak, aby ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatili.

 

            Tuto skutečnost vyšetřovatel i státní zástupkyně ve svých usneseních zcela ignorují a skutkovou podstatou využití omylu se zřejmě vůbec nezabývali.

 

 

Vyšetřovatel i státní zástupkyně došli ke zcela mylnému závěru, že se poškození         mohou účinně domoci svých práv v občanskoprávním řízení

 

             Bohužel jde o holý nesmysl vyplývající především z velmi povrchních znalostí celé problematiky ze strany vyšetřovatele i státní zástupkyně.

 

            Jak ze zkušeností stovek poškozených klientů zřetelně vyplývá, že pokud se lze proti podvodníkům z RK Prolux bránit v občanskoprávním řízení, tak nikoli účinně a už vůbec se nelze jinou než trestní cestou domoci účinné nápravy.

 

            Podvodná činnost Proluxu je organizována skupinou právníků, kteří veškeré postupy pečlivě připravují po mnoho měsíců až několik roků. Jedná se o specialisty na obcházení zákona, kteří mají doslova v malíčku všechny postupy a právní kličky využitelné i proti samotnému smyslu těch ustanovení, kterými operují, pro dosažení svých cílů v občanskoprávním řízení, kterým běžný člověk ani s využitím běžně dostupných služeb advokátů v žádném případě nemůže konkurovat a to ani teoreticky.

 

         Alespoň relativně účinný postup proti těmto podvodníkům vyžaduje dlouhodobou spolupráci s právními specialisty zahrnující neustálou pozornost a poměrně velké množství úkonů, což žádný běžný občan není schopen ani ufinancovat, ani časově zvládnout s čímž právě tito podvodníci počítají.

            Ani takovýmto postupem, i kdyby byl snad reálný, se však nelze domoci konečné nápravy věcí! Lze pouze doufat, že projevená vůle a aktivně vedená dlouhodobá společná obrana bude podvodníky od postupu vůči konkrétním poškozeným demotivovat.

Pokud Prolux s využitím rozhodčího nálezu, jehož znění si předplatil u Sdružení rozhodců a.s. navrhne exekuci, musí soud postupovat podle ustanovení § 308 o.s.ř. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení, povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí (§ 266) a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením výkonu, neprovede peněžní ústav výkon rozhodnutí, dokud mu nebude soudem doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, zastaví-li soud výkon rozhodnutí, zanikají dnem právní moci usnesení o zastavení výkonu povinnosti peněžního ústavu podle § 304 odst. 1 a účinky výkonu rozhodnutí uvedené v § 304 odst. 3, § 306 a 307; byl-li výkon rozhodnutí zastaven částečně, platí to obdobně o dotčené části pohledávky z účtu. O tom, že usnesení o zastavení (částečném zastavení) výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud peněžní ústav vyrozumí.

 

Ustanovení § 304 o.s.ř. upravuje tzv. arrestatorium a inhibitorium, což jsou účinky spojené s doručením usnesení o nařízení exekuce peněžnímu ústavu. Arrestatorium spočívá v tom, že peněžnímu ústavu je přikázáno, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Inhibitorium spočívá ve ztrátě práva povinného vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.

 

Vydá-li soud usnesení, kterým povoluje odklad výkonu rozhodnutí podle § 266, doručí jej nejenom účastníkům řízení, ale i peněžnímu ústavu, který vede postižený účet a který výkon fakticky provádí. Není-li v usnesení stanoveno něco jiného, je v souladu s § 171 odst. 2 vykonatelné doručením. Od tohoto okamžiku nepokračuje banka v provádění výkonu rozhodnutí a nečiní další úkony. Prostředky zadržené na účtu povinného vyplatí oprávněnému jen tehdy, obdrží-li usnesení soudu o pokračování v provádění výkonu rozhodnutí. Pokud došlo k výplatě prostředků oprávněnému ještě před doručením usnesení, nemohou účinky předpokládané usnesením nastat, neboť výkon rozhodnutí byl proveden. Účinky arrestatoria a inhibitoria však i nadále přetrvávají.

 

Teprve pravomocným zastavením výkonu exekuce zanikají povinnosti peněžního ústavu i povinného, které jim zákon ukládá v zájmu provedení exekuce (arrestatorium a inhibitorium). Zanikají i účinky exekuce a od doručení vyrozumění o právní moci usnesení o zastavení exekuce peněžní ústav obnoví povinnému plnou dispozici s prostředky na účtu, které byly do té doby blokovány.

 

Lze tedy uzavřít, že odklad exekuce nemá vliv na omezení peněžního ústavu a povinného nakládat s peněžními prostředky uloženými na bankovním účtu, a to až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Tyto účinky zanikají teprve po právní moci usnesení o zastavení exekuce. Jinými slovy, tyto prostředky budou zablokovány do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím až do právní moci usnesení o zastavení exekuce.

Odklad exekuce představuje maximum možného, čeho se prozatím podařilo v několika ojedinělých případech dosáhnout.

Soud, který nařizuje exekuci nemá žádnou zákonnou povinnost před samotným nařízením exekuce zjišťovat okolnosti, které by nařízení exekuce bránily (např. existenci účinného usnesení o odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu jako v tomto případě). Škody ale již vznikají samotným nařízením exekuce, tedy ještě předtím, než je „povinnému“ (v tomto případě poškozenému) dána zákonem příležitost, aby se bránil se nesprávným a úmyslně nepravdivým tvrzením žalobce a vyvracel je – jak zřetelně vyplývá z výše uvedeného textu. Kromě zablokovaného účtu, případně obstaveného dalšího majetku spočívají tyto škody zejména v uvedení poškozeného v registru exekucí  a to až do pravomocného zrušení exekuce. Tyto škody jsou způsobilé významně omezit ekonomické aktivity poškozeného – především jeho znevěrohodněním před potenciálními obchodními partnery a poškození dobré pověsti, což ve svém důsledku může ve finančním vyjádření představovat i mnohonásobek částky, kterou Prolux v exekuci nárokuje. Nemalou, avšak konkrétně vyčíslitelnou částku představují náklady poškozeného na právní zastoupení a služby advokáta v exekučním řízení a náklady na překlenovací úvěr až do pravomocného zastavení exekuce.

Podezřelým tak již stačí pouze protahovat soudní řízení neustálými odvoláními a námitkami (uvědomte si prosím znovu, že jsou jsou to právní specialisté z několika advokátních kanceláří a mají řadu příbuzenských i léta budovaných nepříbuzenských kontaktů v soudnictví a státní správě), a pokud jsou již tyto prostředky vyčerpány, nastupují obstrukce v podobě vyhýbání se soudním jednáním

 

       Jen u obvodního soudu pro Prahu 1 leží v současné chvíli kolem 150ti žalob poškozených na určení neplatnosti smlouvy, či rozhodčí doložky.

       Tyto určovací žaloby jsou ovšem soudci jedna za druhou zamítány pro údajný nedostatek důvodu naléhavosti právního zájmu

       Stovky žalob na zrušení rozhodčího nálezu je projednáváno u Městského soudu v Brně, který sice vynáší rozsudky ve prospěch poškozených.


 Veškerá usnesení výše uvedeného soudu, jsou však Proluxem okamžitě napadány odvoláními a doposud nebylo odvolacím soudem rozhodnuto ani o jednom z nich.

 

  • Naopak Prolux za stejnou dobu vydal cestou rozhodce, který je nepochybnou součástí celého komplotu,  stovky rozhodčích nálezů, které jsou bez dalších náležitostí ze zákona automaticky pravomocnými exekučními tituly.
  • Takto vydané rozhodčí nálezy jsou prakticky okamžitě uplatněny v exekučním řízení a bez ohledu na skutečnost, že poškozený většinou okamžikem doručení rozhodčího nálezu podává soudní žalobu na jeho zrušení podávají podezřelí cestou exekutorů k místně příslušným soudům návrhy na provedení exekuce.
  • Exekutoři i přes hromadné preventivní písemné upozorňování poškozených nemají podle vyjádření exekutorské komory žádnou faktickou pravomoc exekuci nezahájit a k místně příslušnému soudu návrh na zahájení exekuce nepodat.

 

  • Místně příslušný soud nemá žádnou zákonnou povinnost zjišťovat, zda u jiného soudu neprobíhá řízení o zrušení předmětného rozhodčího nálezu, který je uplatňován jako exekuční titul nebo zda jiný soud v ČR nevydal usnesení o odložení jeho vykonatelnosti.

 

  • Místně příslušný soud nemá ani žádnou zákonnou povinnost zabývat se preventivním písemným upozorněním poškozeného pokud na něj doposud nebyl podán návrh na exekuci.

 

  • Místně příslušný soud přijme podání účastníka řízení – tedy takového poškozeného, který je již účastníkem exekučního řízení na základě podaného návrhu. Soud může v případě, že se poškozený „trefí“ se svým upozorněním zrovna do okamžiku, kdy na něj je podán návrh na exekuci tuto exekuci odložit až do pravomocného rozhodnutí.

.

            S tímto podvodným systémem je schopno se účinně vyrovnat pouze trestní stíhání konkrétních osob! Je tedy zcela namístě posuzovat trestní řízení v této cause jako věc „ultima ratio“. Argumentace možností účinné občanskoprávní obrany je ze strany orgánů činných v trestním řízení ryzím pokrytectvím!

 

            Je zcela patrné, že výše uvedený kontext působí zejména psychologicky na všechny oběti podvodné Prolux Consulting Int.s.r.o. Lze tak důvodně předpokládat, že významná část poškozených klientů raději zaplatí, než by podstupovala výše uvedená rizika s výsledkem sporu, který občanskoprávní cestou nikdy nemohou definitivně vyhrát.

 

            Dotyčný systém tak není ničím jiným než klasickým výpalným (což je jádro vlastního „modus operandi“) – pouze na mnohem vyšší a sofistikovanější úrovni.

 

Z Autentických příběhů klientů zároveň vyplývá, že RK Prolux, se v žádném případě nezabývá  zprostředkováním prodeje nemovitostí, tak jak nabízí svým klientům před uzavřením smlouvy a jak je u jiných RK obvyklé.

 

Není výjimkou, že Prolux i několik let nedoporučí klientovi ani jednoho zájemce o koupi, ale naopak v tichosti číhá na okamžik, kdy si klient ( který leckdy i zapomněl, že měl kdy s Proluxem co do činění ) prodá nemovitost svépomocí, či za podpory jiné RK a pak udeří a dožaduje se své „zasloužené“ provize velmi tvrdými  prostředky. Ještě donedávna, než vešla v platnost Judikatura Nejvyššího soudu stran rozhodců. Byli tito klienti souzeni jako na běžícím pásu soukromou společností Sdružení rozhodců a.s., které vzhledem k finanční zainteresovanosti na přísunu posuzovaných případů, na 100% vynášelo rozhodčí nálezy ve prospěch Proluxu.

 

Z Autentických příběhů zároveň vyplývá, že realitní makléři v žádném případě nevěnují klientům náležitou péči. Po uzavření smlouvy pouze umístí inzerát s nabídkou nemovitosti na své vlastní webové stránky.

 

Makléři Proluxu se nikdy neúčastní žádných prohlídek nemovitostí s potencionálními zájemci o koupi. Této aktivity  podle smlouvy ani není třeba, neboť účelem smlouvy není skutečné zprostředkování prodeje, ale pouze kasírování odměny bez jakéhokoli ohledu na to, čím přičiněním bylo výsledku prodeje dosaženo.

 

Všechna ustanovení, která jsou nedílnou součástí Smlouvy jsou  totiž cíleně sepsána právníky Proluxu za účelem vzniku rozporů. A jsou formulována tak, aby je klient dříve nebo později byl nucen porušit!

což samo o sobě je již v rozporu s

 §43 Obč.Zák.Účastníci jsou povinni dbát, aby při úpravě smluvních vztahů bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů.

 

Sankce vyplývající z porušení těchto ustanovení klientem, jsou  podle mého názoru významným, ne -li jediným zdrojem příjmů Proluxu!

 

Nebo je snad  NORMÁLNÍ, aby nějaká realitní kancelář vedla soudní pře se stovkami svých klientů?

Kupříkladu: Těmito pohledávkami prokazoval Prolux svou solventnost před insolvenčním soudem :Sp.Zn. INS 2772/2008

Pohledávky vůči klientům aktuální ke dni 28.7. 2008

Pohledávky vykonatelné- podané návrhy na exekuci.......................................4.482.569

Pohledávky vykonatelné-vydané rozsudky........................................................5.902.734

Pohledávky-podané žaloby...............................................................................10.878.431

Pohledávky předány pověřeným advokátním kancelářím

ke zpracování žalob...........................................................................................57.901.851

Celkem..............................................................................................................79.165.585

Důkaz: Údaje volně přístupné na internetu

https://i.statnisprava.cz/insolvency.aspx?pg=spisdet&znacka=INS_2772/2008

Další důkaz o zdroji příjmů Proluxu :

 

Hromadná výzva žalobci ze dne 12.4.2010, Sp.Zn. 29784/10-31388/10

 

Jedná se o nepatrný zlomek v celkovém objemu žalob a to pouze za období od

 

22.2.2010 do 31.3.2010 tedy za pouhé 2 měsíce!!!

 

Předáno k rukám Sdružení rozhodců a.s. celkem

66 žalob s pohledávkami v hodnotě 4 302 792,-Kč

O  praktikách Proluxu se několik let vedou diskuse na internetu, bylo napsáno nespočet článků a bylo založeno  několik webových stránek. V srpnu loňského roku, pak bylo založeno i občanské sdružení „stop trestuhodným obchodním praktikám-STOP“, které pořádalo před sídlem žalobce na Václavském nám. 3.9.2010 demonstraci za účasti tisku i TV.

 

Od roku 2007  se investigativní reportéři snaží varovat širší veřejnost před nekalými praktikami žalobce. Na téma „Prolux“ bylo publikováno nespočet článků v tištěných periodikách. V diskusích na internetu se o žalobci velmi negativně hovoří již od r.2006! Bylo natočeno ke dnešnímu dni již 10 varovných reportáží různými televizními společnostmi ČT , TV NOVA  i  TV PRIMA.

 

 Před časem se o Proluxu mluvilo hodně i v souvislosti s omezováním svobody slova v kauze Internet Info versus žalobce, kdy dne 3.3.2011 Vrchní soud nepřiznal žalobci, že by v internetových diskusích, kritizujících jeho činnost bylo poškozováno jeho dobré jméno.  

 

Odkazy na televizní reportáže, které je možné zhlédnout na Internetu:

 

18.7.2011 TV NOVA Televizní noviny

https://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/vysetrovani-realitky-prolux-uzavreno-nespachala-trestny-cin.html

 

7.6.2011 TV Prima „Soukromá dramata“

https://prima.stream.cz/soukroma-dramata/590040-soukroma-dramata-2011-23

 

13.9.2010 V úvodu ČT 24 - O Rozhodčích doložkách a o Proluxu https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210411020000913-zpravy/

 

3.9. 2010 Hlavní Zprávy ČT – Reportáž z Demonstrace před sídlem Proluxu

https://www.ct24.cz/domaci/100378-v-centru-prahy-demonstrovali-klienti-realitni-kancelare-prolux/

 

 

3.9. 2010 Studio 6 ČT 

 https://www.ct24.cz/vysilani/2010/09/03/1096902795-210411010100903-05:59-studio-6/1/?index%5B%5D=125333

 

 

30.8.2010 Reportáž TV NOVA  „ Lidé si stěžují na praktiky RK Prolux“

https://tn.nova.cz/zpravy/domaci/lide-si-ztezuji-na-praktiky-realitni-kancelare-prolux.html

 

 

12.9. 2009 Reportáž TV NOVA  „ Na realitku se valí žaloby..“

https://tn.nova.cz/bin/search_adv_media_desc.php?media_id=547739

 

 

15.5.2009 Reportáž TV NOVA  „Razie v Realitní kanceláři Prolux“

https://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/policie-provedla-razii-v-realitni-kancelari-prolux.html

 

 

2.2.2009 Reportéři ČT  „Podivné praktiky RK Prolux“

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209452801240005-reporteri-ct/

 

 

 

19.11.2007 Reportéři ČT  „Nekalé jednání realitní kanceláře“

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207452801240044-reporteri-ct/

 

Závěr a shrnutí:

 

            Z celé věci čiší od samého počátku naprostá nechuť orgánů činných v trestním řízení cokoli skutečně vyšetřit a komukoli prokázat podvodný úmysl.

 Vyšetřovatel spolu se státní zástupkyní se tak dostávají do zcela absurdní pozice člověka, který tváří v tvář zvířeti, které je vysoké jako slon, má uši jako slon, chobot jako slon, ocas jako slon i nohy jako slon se zcela vážnou tváří tvrdí, že to NENÍ slon.

 

            Vyšetřovatel i státní zástupkyně degradovali celou věc na pouhý problém „těch co pořádně nečtou“ a podle úsloví „za blbost se platí“ dle jejich názoru evidentně není nutno tyto spotřebitele proti cíleným podvodným snahám podezřelých  v žádném případě jakkoli chránit.

           

Vzhledem k tomu, jak radikální obrat v nahlížení na celou záležitost byl ze strany státní zástupkyně proveden během uplynulého roku domnívám se, že mohlo dojít k přímému i nepřímému ovlivnění vyšetřování ze strany osob s příbuzenskými, přátelskými či profesními vazbami na podezřelé a jejich okolí.

 

            Je nutno si uvědomit, že se stát v tomto případě stává svou nečinností spolupachatelem, neboť na druhé straně aktivně a ochotně poskytuje své donucovací prostředky (exekutory) k vymáhání podvodných pohledávek, aniž by předtím dal možnost se obětem jakkoli účinně legálně bránit!

 

            Pokud bude na základě tohoto podnětu rozhodnuto o obnovení trestního řízení – navrhuji zároveň odebrat případ jak vyšetřovateli kpt.Luboši Hanzlíkovi, tak i státní zástupkyni JUDr. Janě Polanské, neboť jejich schopnosti zcela evidentně nepostačují k pochopení, natož vyřešení tak složitého případu. Zároveň je důvodné se obávat v dalším řízení i jejich podjatosti, neboť jejich postup by nutně směřoval k dodatečnému ospravedlnění jejich chybných rozhodnutí.

 

Žádám o sdělení jak bylo s tímto podnětem naloženo.

 

V Pětihostech  dne       22.7.2011    Světlana Glaserová