Rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách jsou neplatné!
Vrchní soud v Praze se vyjádřil tak, že „jedná-li se o ad hoc rozhodce, jímž musí vždy být fyzická osoba (viz § 4 RozŘ), může být přímo v rozhodčí smlouvě tento rozhodce či rozhodci, je-li jich více, uveden (uvedeni), případně může rozhodčí smlouva dle § 7 odst. 1 RozŘ stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny.“ Vrchní soud dále rozhodl, že „pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, anebo konkrétního způsobu jeho určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona a odkazuje na touto právnickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná dle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona.“
Čl. 36 Listiny základních práv a svobod, která chrání jednak monopol státu na rozhodování o právech a povinnostech občanů a na druhé straně zároveň zaručuje těmto občanům a ostatním osobám právo na to, že nikdo mimo povolané instituce, tedy soudy a osoby stanovené zákonem nebude o jejich právech rozhodovat.
Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů v § 5 výslovně zakazuje sdružením "ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy", což právě a výslovně rozhodčí činností je!
I přes výše uvedené, je většina soukromých "rozhodčích institucí" zaregistrována jako občanská sdružení v registru ministerstva vnitra, což je jednoznačně dokladem toho, že tato oblast veřejného života se zdá být našim zákonodárcům natolik málo významná, že ji svěřují do pravomoci tak málo fundovaných úředníků !!!