Hromadná žaloba proti Proluxu

20.09.2010 12:10

K této žalobě se můžete připojit s Vašim svědectvím, když mi pošlete Vaše jméno příjmení a adresu na stopprolux@seznam.cz a já Vás následně navrhnu soudu jako svědky.

 
 
 
Obvodnímu soudu pro Prahu 1,
Ovocný trh 14, 112 94 Praha 1.


 Žalobce 1. : Občanské sdružení „stop trestuhodným obchodním praktikám-STOP" se sídlem Pětihosty 73, 251 67, registrované od 7.7.2010 pod č.j. VS/1-1/80 564/10-R, IČO 22862820, je občanským sdružením zabývajícím se ochranou spotřebitele. Cílem jeho činnosti je, jak vyplývá z jeho stanov, především hájení zájmů spotřebitelů v těch oblastech, kde síly jednotlivce na tuto ochranu nestačí, odstraňování nedostatků na trhu a budování občanské složky ochrany spotřebitele. Tato činnost zakládá oprávnění prvého žalobce hájit zájmy spotřebitelů ve smyslu § 25 odst. 2 zákona na ochranu spotřebitele (634/1992 Sb.).

zastoupené pověřenou

Světlana Glaserová nar. 24.3. 1956, bytem Pětihosty 73, 251 67

Žalobce 2. : Neuzavřený počet níže nadepsaných klientů žalované.

(dále jen žalobci)

  Žalovaná:
Realitní kancelář Prolux Consulting Int. s.r.o. se sídlem Praha1. Václavské nám.č.p.819/43, PSČ 110 00 zapsaná v OR oddíl C, vložka90209 IČ: 26731908, DIČ: CZ26731908 , Generální ředitelka Karolina Valentová, bytem  Skupova, 570/21, Teplice, 41501,   Majitelé RK: Petr Jasanský a Miroslava Šebková, oba bytem na Floridě 550 SE 12th Street, Pompano Beach, Florida 33060 (dále jen žalovaná)


 

 

ŽALOBA O ZDRŽENÍ SE PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ

(Hromadná zápůrčí žaloba)

Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23.4.2009 o žalobách na zdržení se  jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů. Jejíž transpozice byla provedena do zákona č.634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele, a zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád.

A dle směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách

Přílohy:

1. Kopie ustanovení, jež jsou nedílnou součástí Smluv o podpoře prodeje nemovitosti, předkládaných žalovanou klientům.

  1. Podpisy podvedených klientů na samostatných listech

  2. Stanovy o.s. "STOP"

  3. Opis odkazů z internetu

                                                                                         I.


Vzhledem k tomu, že se žalobci důvodně domnívají, že žalovaná se soustavně dopouští protiprávního jednání vůči svým klientům a svým jednáním je poškozuje dle 

§121 Tr.zák.


 

Domáhají se žalobci, svého práva zabránit žalované v další rušitelské činnosti, respektive negatorního nároku dle:
Zákona č.99/1963 Sb. §83,

b) o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů,

Žalovaná se své rušitelské činnosti dopouští tím, že opakovaně předkládá svým klientům k podpisu Smlouvy o podpoře prodeje nemovitosti (dále jen smlouva), obsahující ustanovení, jež jsou nedílnou součástí smlouvy (dále jen ustanovení), která významně zasahují do práv klientů a příčí se dobrým mravům dle.

§3, Obč. zák.

Žalobci se domnívají, že tato ustanovení rovněž nemohou být platná dle

§39 Obč.zák.


Dále se žalobci domnívají, že text ustanovení je žalovanou zcela evidentně sestaven zejména za účelem vzniku rozporů, čímž dochází k porušení

§43 Obč. zák.


Vzhledem k tomu, že klienti vystupují vůči žalované, jako spotřebitelé
ve smyslu

§52 odst 3 zák. 40/1964 Sb. Obč. zák.
I ve smyslu
Zákona o ochraně spotřebitele č.634 §2 (1) a)

Žalobci považují za nemravné níže citované ustanovení, jež navozuje mezi žalovanou a klientem obchodní vztah dle obchodního zákoníku:

Smlouva: Čl.VI.Závěrečná ustanovení7.:Smluvní strany se dohodly, že se tento jejich závazkový vztah řídí dle ustanovení §269 odst.2 zák.513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve smyslu pozdějších předpisů.

Platnost výše citovaného ustanovení vylučuje rovněž znění

§261(1) zákona513/1991 Sb. Obch. Zák.

Žalobci se domnívají, že vzhledem k tomu, že klient nevystupuje vůči žalované jako podnikatel, ale jako spotřebitel a závazkový vztah, se v žádném případě netýká jeho podnikatelské činnosti. Odvolání na výše citovaný zákon tedy ve spotřebitelské smlouvě nemá opodstatnění!


Žalobci se domnívají, že toto ustanovení rovněž směřuje ke zhoršení jejich právního vztahu dle

§262 Obch Zák


Žalobci se s odvoláním na výše uvedené skutečnosti, domáhají svého práva, aby jejich žaloba byla posuzována na základě Občanského zákoníku


Dále se žalobci domnívají, že podpisem níže citované Rozhodčí doložky ve smlouvě předkládané žalovanou, se klient vzdává práv, která mu zákon poskytuje a jež mu zaručuje ústavní Listina základních práv a svobod. Tedy zejména práva na spravedlivý proces a tímto  zhoršuje své smluvní postavení.

Listina základních práv a svobod Článek 36(1)


Žalobci se domnívají, že použití Rozhodčí doložky žalovanou, rovněž významně vychyluje práva klienta od zákona v jeho neprospěch.
§ 55 (1) (3) a § 56 Obč. zák

Rozhodčí doložka (opis ze smlouvy):

Smlouva: Čl.VI. Závěrečná ustanovení 2. Smluvní strany sjednávají, že veškeré majetkové spory, které mezi nimi vzniknou z této smlouvy, nebo v souvislosti s ní, budou řešeny v rozhodčím řízení podle platného znění zákona č.216/1994 Sb. O rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, postupem podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydanými Sdružením rozhodců a.s. IČ:63496658, se sídlem Brno, Příkop 8, a to jediným rozhodcem ze Seznamu rozhodců, vedeného Sdružením rozhodců a.s., který bude jmenován podle Rozhodčího řádu. Smluvní strany výslovně prohlašují, že měly možnost se seznámit se a seznámily se s s Rozhodčím řádem a Poplatkovým řádem, jejichž znění je zveřejněno na internetových stránkách www.sdruzenirozhodcu.cz, v Obchodním věstníku č. 16 a je také veřejně k dispozici v sídle Sdružení rozhodců a.s. a činí je nedílnou součástí této rozhodčí doložky a dohodly se,že dle citovaného Rozhodčího a Poplatkového řádu má být rozhodčí řízení vedeno. Případné odstoupení některé smluvní strany od této smlouvy, nemá vliv na platnost sjednané rozhodčí doložky.

V této výše uvedené rozhodčí doložce se účastníci nedohodli (neurčili) osobu konkrétního rozhodce, nýbrž žalovaná pouze určila, že jediný rozhodce bude vybrán ze Seznamu rozhodců vedeném společností Sdružení rozhodců a.s..
Možnost vést seznam rozhodců je ovšem umožněna pouze v řízení vedeném u stálého rozhodčího soudu, nikoliv u soukromé společnosti, v daném případě u Sdružení rozhodců a.s. jak je tato zásada formulována v § 269 odst. 3 obch. zák.

Z povahy společnosti Sdružení rozhodců a.s. a z jejího výpisu z obchodního rejstříku ovšem vyplývá, že tato společnost není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona. Z obchodního rejstříku této společnosti naopak vyplývá, že od 1.5.2009 je předmětem podnikání této společnosti Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona.

Pokud tedy subjekt, který není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona, jak to předpokládá zákon o rozhodčím řízení ve svém § 13, vykonává takové činnosti, které spadají podle zákona o rozhodčím řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o úmysl obcházet zákon a dochází tak k rozporu se zákonem.
§ 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení v rozhodčí smlouvě se účastníci musejí dohodnout buď na ad hoc rozhodci (rozhodcích), nebo na stálém rozhodčím soudu, který je zřízen na základě zákona. Jedná-li se o ad hoc rozhodce, jímž musí být vždy fyzická osoba (viz § 4 citovaný zákon), musí být přímo v rozhodčí smlouvě tento rozhodce či rozhodci, je-li jich více, uveden či uvedeni, případně musí rozhodčí smlouva dle § 7 odst. 1 zákona stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny.
Zákon 216/1994 Sb.§13 1) Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona

Žalobci se domnívají, že vzhledem k obchodním vztahům, které již řadu let trvají mezi Žalovanou a Sdružením rozhodců a.s. a z toho vyplývající jisté finanční závislosti Sdružení rozhodců a.s. na žalované, lze rovněž důvodně pochybovat o nepodjatosti tohoto soudu vůči klientům Žalované dle
.§14 (3).Obč.zák

 Žalovaná  v rozporu s doporučením Sdružení rozhodců a.s. nepoužívá v ujednání o rozhodčí doložce níže citovaný dovětek a tímto brání klientovi v uplatnění jeho práv dle Evropských směrnic, tedy obrátit se se svými nároky na obecný soud.

 (Opis z webových stránek Sdružení rozhodců a.s.):

Sdružení Rozhodců- Rozhodčí doložky dovětek 4.: „Ujednáním o této rozhodčí doložce není dotčeno právo žalobce obrátit se se svým nárokem na obecný soud.“

Tento dovětek lze doporučit u smluv, v nichž se na jedné straně vyskytuje fyzická osoba - nepodnikatel (spotřebitel). Podle některých výkladů evropských směrnic je třeba fyzické osobě - nepodnikateli (spotřebiteli) zajistit možnost obrátit se se svými nároky vždy také na obecný soud. Dovětek nestanoví žádné ze stran povinnost obracet se na obecný soud, ale zachovává jí možnost volby.

Žalobci se dále domnívají, že i některé další body ustanovení jsou v rozporu se zákony.
 
Jelikož je žalované známa skutečnost, že své klienty vždy předem osloví telefonicky a má tím pádem vždy důkaz o tom, že si klient návštěvu s makléřem sjednal. 
Žalobci se domnívají, že jsou kráceni ve svých právech jakožto spotřebitelé, když jim žalovaná  nabízí jakožto klientům možnost takového odstoupení od Smlouvy, o němž předem ví, že je dle Smlouvy neuskutečnitelné.

Žalovaná, tedy vlastně

NEDÁVÁ KLIENTOVI  ŽÁDNOU MOŽNOST ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY V ŽÁDNÉM TERMÍNU!

 (Opis ze smlouvy):

Smlouva: Čl.VI Závěrečná ustanovení 3. „Klient prohlašuje, že k uzavírání a podpisu této smlouvy došlo v místě za podmínek, které klient předem sjednal se zástupcem poskytovatele ve smyslu §57 zák.č.40/1964 Sb.občanského zákoníku. Pokud je klient ve smyslu §52 odst.3. zák. č.40/1964 Sb.občanského zákoníku spotřebitelem má za podmínek §57 citovaného zákona, právo od smlouvy odstoupit

 

Žalobci se domnívají, že uplatněním tohoto ustanovení, dochází ze strany žalované k porušení zákona

Občanský zákoník § 56

 V níže uvedeném ustanovení jsou dále v jediné větě specifikovány dva naprosto odlišné závazky. Začátek věty hovoří o umístění informační tabule (což nemá v podstatě pro klienta velkého významu) a zbytek věty specifikuje závazek natolik závažný, jako je zplnomocnění žalované klientem k libovolné manipulaci s cenou !

Již samotná tato formulace věty, vypovídá o tom, že snahy žalované směřují k odvedení pozornosti klienta od důležitého ustanovení:

 Smlouva: Čl.II 5. Klient rovněž souhlasí s umístěním informační tabule s nabídkou prodeje na předmětných nemovitostech a jiným vhodným označením a úpravou předpokládané ceny, která povede z zajištění reálné tržní ceny předmětných nemovitostí.

Možnost manipulace s cenou nemovitosti dává tímto ustanovením žalované volný prostor ke spekulacím směřujícím k jejímu vlastnímu obohacení se na úkor  klienta.

Níže citované ujednání dále zbavuje ve své podstatě klienta na dobu neurčitou možnosti nakládat se svým majetkem. Při jakékoli změně majitele do budoucna, je klient totiž povinen zaplatit žalované provizi:


Smlouva: Čl.IV 1.Poskytovateli vzniká nárok na odměnu za splnění podmínek podle čl. II odst.1, tedy i tehdy, jestliže ke změně vlastnictví předmětné nemovitosti dojde i bez přímé součinnosti poskytovatele Odměna je splatná do 14-ti dnů od vzniku nároku na ni. Pro případ, že kupující uhradí cenu či její část při podpisu dohody o rezervaci nemovitostí, nebo při podpisu smlouvy o budoucí kupní smlouvě, v takovém případě strany sjednávají, že sjednaná odměna je poskytovateli splatná ihned.2. Klient je povinen zaplatit poskytovateli odměnu dle bodu 2. odst.2. (viz. Strana č.1.) V případě že předmětné nemovitosti budou zcizeny za cenu vyšší než je předpokládaná cena nemovitosti uvedená v bodě 2.odst.1 (str.1. Této smlouvy), dohodly se smluvní strany, že odměna poskytovatele bude zvýšena o částku rovnající se jedné třetině z částky přesahující předpokládanou cenu. K celkové odměně bude účtována příslušná sazba DPH podle aktuální zákonné úpravy. V případě že poskytovatel uzavře s třetí osobou dohodu o rezervaci předmětných nemovitostí za cenu vyšší než je prodejní cena uvedená v kupní smlouvě odměna poskytovatele, se v takovém případě počítá z prodejní ceny uvedené v dohodě o rezervaci nemovitostí. V případě že skutečná prodejní cena předmětných nemovitostí není známa, odměna poskytovatele se rovná výši uvedeného procenta dle bodu 2. odst.2 vypočteného z předpokládané ceny nemovitostí uvedené v bodě 2 odst.1.  3. P.Poskytovateli vzniká nárok na odměnu také v případě, že ke změně vlastnictví předmětných nemovitostí dojde i po skončení účinnosti této smlouvy, ale stane se tak v důsledku činnosti poskytovatele

Součinností poskytovatele se  patrně rozumí skutečné zprostředkování prodeje s fyzickým přičiněním makléře a následným právním servisem ze strany žalované Žalovaná si tedy tímto ustanovením vymiňuje, že jí náleží odměna i v případě, že neposkytne klientovi služby, realitními kancelářemi obvykle poskytované.

Činností poskytovatele za niž si žalovaná nárokuje odměnu, se zřejmě rozumí pouze podpora při prodeji nemovitosti, respektive zveřejnění nabídky na internetu a vyvěšení informační tabule na nemovitost

 Takováto omezení spotřebitele v jeho právech na kvalitní služby ze strany podnikatelského subjektu, který se honosí názvem Realitní kancelář, nemá  ovšem ve  Zprostředkovatelské smlouvě žádné opodstatnění

Občanský zákoník Hlava 13 §774 a

Žalobci se tedy dovolávají její neplatnosti dle

dle §40 Obč.Zák.

Otázkou ovšem zůstává, zda Smlouva o podpoře nemovitosti jako taková vůbec je, či není svým charakterem smlouvou Zprostředkovatelskou?

Pakliže tato Smlouva svým charakterem Zprostředkovatelskou smlouvou není. Jsou tedy všechny ústní sliby makléřů Žalované, předcházející podpisu smlouvy a týkající se součinnosti při prodeji, nepravdivé!

A pokud naopak tato Smlouva svým charakterem Zprostředkovatelskou smlouvou je, pak žalovaná porušuje § 51 občanského zákoníku na jehož základě mohou smluvní strany svá vzájemná práva a povinnosti upravit i jinou smlouvou než typovou. Nepojmenovaná smlouva však nesmí směřovat k obcházení zákona, tj. nelze nepojmenovanou smlouvou upravit vzájemný vztah, který svým obsahem odpovídá některé typové smlouvě a v této nepojmenované smlouvě se odchýlit od kogentních ustanovení upravujících typovou smlouvu.

Z výše uvedených bodů ustanovení, však jednoznačně vyplývá, že žalovaná si nárokuje svou provizi pouze za PODPORU PRODEJE Neboť o žádné součinnosti makléře s klientem při prohlídkách, ani následném právním servisu, se  v těchto bodech ustanovení nemluví.

 

Žalovaná tedy prokazatelně omezuje  svou činnost  pouze na zajištění reklamy a to pouze na vlastních webových stránkách a umístěním informační tabule na nemovitosti určené k prodeji

Čl.I. Předmět Smlouvy 1. Poskytovatel se zavazuje vyvíjet činnost směřující k podpoře prodeje předmětných nemovitostí klientem specifikovaných v bodě 1. této smlouvy (viz.strana č.1, Úvodní ustanovení), a to zejména umístěním nabídky jejich prodeje na internetové servery prolux.cz a ereality.cz, propagací těchto serverů a na nich umístěných nabídek v celostátním tisku a médiích, nabízením předmětných nemovitostí klientům evidovaných ve vlastní databázi, stejně jako dalším osobám majícím zájem o koupi nemovitostí atd., a klient se zavazuje zaplatit poskytovateli za podmínek uvedených v čl.II odst.1 a čl. IV. Těchto smluvních ujednání odměnu.

 Ani v těchto závazcích  žalované, tedy není ani zmínky o tom, že by se žalovaná zavazovala klientovi poskytovat služby, realitními kancelářemi všeobecně poskytované!

 Čl.II. Práva a povinnosti smluvních stran 1. Povinnosti poskytovatele se považují za splněné okamžikem, pokud za účinnosti této smlouvy dojde k uzavření smlouvy o prodeji předmětných nemovitostí, k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě, smlouvy o rezervaci (dále také jen převodní smlouva) nebo na základě jiných skutečností, jejichž důsledkem je změna vlastnictví předmětných nemovitostí. Kde se ve Smlouvě dále hovoří o „zcizení“ nemovitostí, má se tím na mysli jakákoliv změna jejich vlastnictví.

 Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná požaduje od klienta odměnu v případě jakékoli změny majitele obchodované nemovitosti, bez ohledu na to, kdo se ve skutečnosti o tuto změnu přičinil. A směrodatnou je pouze skutečnost, že smlouva uzavřená s klientem, byla v době změny majitele nemovitosti platná!

Žalobci se domnívají že

SMLOUVA NENÍ SVÝM CHARAKTEREM ZPROSTŘEDKOVATELSKOU SMLOUVOU a ŽALOVANÁ NENÍ REALITNÍ KANCELÁŘÍ V PRAVÉM  SMYSLU TOHOTO SLOVA

 Pokud tedy žalovaná výraz Realitní Kancelář ve svém názvu používá , ačkoli služby realitní kanceláře dle smlouvy plnit nemusí a ani je neplní, je toto označení již samo o sobě pro klienty zavádějící a klamavé dle:

§5 (1) a), b), c)  Zákon č.634/1992 o ochraně spotřebitele příloha č. 1
Na druhou stranu  ovšem žalovaná od klienta jednostranně požaduje, aby podepsal ujednání týkající se jeho součinnosti se  žalovanou. V tomto spatřují žalobci narušení rovnováhy v právech a povinnostech stran dle

§56 Obč. Zák.

 Čl.II. 3. Klient je povinen: a) předat poskytovateli veškeré potřebné a aktuální podklady, týkající se předmětných nemovitostí, poskytnout poskytovateli veškerou potřebnou součinnost k prodeji, včetně součinnosti při řešení případných právních závazků váznoucích na nemovitostech b) sdělovat ihned poskytovateli všechny skutečnosti a jejich změny, jež jsou rozhodné pro dosažení účelu této smlouvy, c) poskytovat poskytovateli veškerou nutnou součinnost ke splnění účelu této smlouvy, d) uzavřít s třetí osobou převodní smlouvu na zcizení předmětných nemovitostí, pokud splňuje podmínky této smlouvy bez zbytečného odkladu po předložení návrhu e) nezatíží předmětné nemovitosti žádnými právy ve prospěch třetích osob f) spolupracovat s poskytovatelem při prohlídkách předmětných nemovitostí g) oznámit poskytovateli bez zbytečného odkladu uzavření převodní smlouvy h) …..

 4. Klient tímto výslovně zmocňuje poskytovatele k uzavírání časově omezené dohody o rezervování předmětných nemovitostí s třetími osobami v souvislosti se složením záloh na kupní cenu a k příjímání záloh. Poskytovatel tímto udělené zplnomocnění přijímá.

 Tohoto zplnomocnění, ovšem žalovaná využívá pouze k tomu účelu, že vybírá od případných zájemců, (se kterými ovšem při prohlídkách nemovitostí nespolupracuje, tedy neprojevuje součinnost) zálohy na předmětnou nemovitost a to nezřídka i na jednu nemovitost hned od několika zájemců. A tyto zálohy si pak ponechává.

Žalovaná rovněž neakceptuje ukončení doby trvání smlouvy  a  odmítá vymazání předmětné nemovitosti ze své nabídky, ani přes opakovaná upozornění klienta (bývalého), že u nemovitosti již došlo ke změně majitele. Na tyto nemovitosti, žalovaná rovněž vybírá od případných zájemců o nemovitost zálohy, jež odmítá vracet.

 Tímto jednáním poškozuje žalovaná další skupinu svých klientů, tedy zájemců o koupi nemovitosti. 

 V tomto jednání žalované, spatřují žalobci narušení rovnováhy v právech a povinnostech  stran dle

§56 Obč. zák.

 Důkaz: kopie ustanovení jež jsou součástí Smlouv

 


II.
Popis standardního postupu spolupracujících zplnomocněných makléřů žalované (dále jen makléřů) vůči klientům:

Makléři žalované vyhledávají cíleně na realitních serverech internetu  soukromé inzeráty občanů,  kteří mají v úmyslu prodat svou nemovitost a následně je obtěžují svými četnými telefonáty. Děje se tak často i přes písemné upozornění inzerenta, že vysloveně nemá zájem s realitními kancelářemi spolupracovat!

Žalobci se domnívají, že tyto obchodní praktiky lze považovat za agresivní dle
Zákon č.634/1992 o ochraně spotřebitele příloha č. 2
 
Zaměstnanci žalované lákají telefonicky inzerenty na své sliby.

Slibují jednak kontakty na konkrétní zájemce o konkrétní inzerovanou nemovitost, které již údajně vlastní ve své databázi.

Dále lákají inzerenty na rychlost prodeje, která z těchto kontaktů vyplývá.

Rovněž lákají inzerenty svými sliby fyzické součinnosti makléřů při obchodování nemovitosti a následného veškerého právního servisu, tak jak to bývá u jiných realitních kanceláří obvyklé.
Když pak inzerent (dále klient) podlehne nátlaku opakovaných telefonátů, které často mylně považuje za projev serióznosti makléřů a svolí ke spolupráci se žalovanou, bývá následně dohodnuta schůzka s makléřem  za účelem prohlídky nemovitosti.

V dohodnutém termínu tedy přichází do domu (bytu) klienta, makléř, který většinou jen velmi zběžně prohlédne a ofotí nabízenou nemovitost a poté se zaměří k jedinému cíli a to zmanipulovat klienta k podpisu Smlouvy o podpoře prodeje nemovitosti. (dále jen Smlouvy)

O této Smlouvě makléři shodně tvrdí, že se jedná pouze o NEZÁVAZNÝ DOKUMENT pro účely evidence. Na dotazy klienta, jakoukoli exkluzivitu obchodního vztahu zásadně popírají! Čímž ovlivňují rozhodnutí klienta směrem k uzavření Smlouvy.


Někteří makléři fyzicky brání klientům v prostudování Smlouvy tím, že jim rukou zakrývají text. Pod záminkou, že klientovi pomáhají s vyplňováním údajného evidenčního listu ( ukazují prstem na řádky)
 
Makléři   své klienty v žádném případě neupozorňují na významnost okamžiku podpisu tohoto dokumentu a zásadně popírají jakoukoli jeho závaznost .Naopak se snaží  vždy co nejpečlivěji zatajit USTANOVENÍ, jež jsou UMÍSTĚNA NA OPAČNÉ STRANĚ, než klientem vyplňovaný a podepisovaný údajný evidenční formulář . Tato ustanovení navíc JSOU NAPSÁNA VELMI  DROBNÝM PÍSMEM BLEDĚMODRÉ BARVY. Takže i v případě, kdy si klient sám těchto ustanovení povšimne a pokusí se těmto ustanovením porozumět, je tento dokument svým obsahem natolik nesrozumitelný a pro klienta značně matoucí, že porozumět tomuto textu a správně se v něm orientovat, je pro běžného právnicky nevzdělaného občana prakticky nemožné.

Navíc bývá pozornost klienta od čtení těchto ustanovení záměrně odváděna ujišťováním makléře o nezávaznosti dokumentu, nebo hovorem, jenž naprosto nesouvisí s účelem  návštěvy makléře.  Makléři tedy tímto jednáním uvádějí úmyslně klienta v omyl.

A klient zmanipulován makléřem, podepíše předloženou Smlouvu, o které se domnívá v dobré víře, že tato smlouva je NEZÁVAZNOU EVIDENČNÍ LISTINOU.

 Rovněž skutečnost, že makléř při schůzce v případě, že klient váhá podepsat předkládaný dokument, zprostředkuje klientovi telefonické spojení s někým z vedení společnosti a ten klientovi potvrdí „pravdivost" informací, které mu makléř sdělil.

 Svědčí o tom, že se nejedná pouze o neetické chování jednotlivých makléřů, ale o předem dohodnutou podporu, ze strany vedení žalované, směřující k ovlivnění klienta k uzavření Smlouvy.

 Žalobci se domnívají, že tímto jednáním ze strany žalované, dochází k porušení zákona:
§5 (1)Zákon č.634/1992 o ochraně spotřebitele příloha č. 1

Žalobci se domnívají, že právní úkon učiněný v úmyslně vyvolaném omylu, nemůže být platný dle:
§49a)Obč. zák
Makléř rovněž ve většině případů klamavě tvrdí klientovi, že je v časové tísni I jinak působí na city klienta a tímto se snaží celý proces podepisování Smlouvy urychlit.

Makléři žalované tedy cíleně ovlivňují rozhodování klientů a směřují klienty k tomu aby učinili obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinili. Žalobci se domnívají, že takové jednání makléřů lze označit za nekalé dle:
§4(1)Zákona č.634/1992 o ochraně spotřebitele

Po odchodu makléře, zjistí každý klient dříve nebo později, že postrádá kopii dokumentu, který podepsal. V některých případech je pak kopie dokumentu klientovi dodatečně doručena. V jiných případech, ani po opakovaných urgencích doručena není.

Po podepsání Smlouvy nastává ze strany zaměstnanců žalované  relativní klid.

Žádní zájemci o koupi nemovitosti nebývají ze strany žalované, v rozporu se sliby makléřů, klientovi doporučeni. Konkrétní makléř s nimiž klient podepsal Smlouvu většinou již nebývá klientovi k dispozici, ani když se klient sám snaží makléře kontaktovat. Po podpisu smlouvy makléři nepřijímají telefonické hovory ze strany klienta, ani neodpovídají na sms zprávy

 Klient pak v případě, že ustanovení ve Smlouvě nečetl, nebo jim pro nesrozumitelnost a velmi špatnou čitelnost, neporozuměl a uvěřil slovnímu ujištění makléře o nezávaznosti Smlouvy vydávané za evidenční list, dříve či později svou nemovitost prodá přes jinou realitní kancelář, či svépomocí.

 A toto je právě ten okamžik, na nějž žalovaná čeká! Neboť vzápětí po zapsání nemovitosti v Katastru nemovitostí na jiného majitele, obdrží klient neočekávaně od žalované fakturu na  provizi, kterou si žalovaná nárokuje, aniž by se jakkoli o prodej nemovitosti přičinila.

 Překvapený klient se následně pokouší písemně bránit dle svých možností. Ale to již má žalovaná připravenu rozhodčí doložku a předává žalobu na klienta k Rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud pak, jelikož je dlouhodobě se žalovanou finančně propojen, vyřkne své rozhodnutí vždy ve prospěch žalované. Po tomto kroku pak, pokud klient požadovanou částku (jež mezitím vzrostla o soudní poplatky a pokuty), neuhradí ve stanoveném čase. Následuje exekuce klientova majetku.

 V jiných případech pak,pokud si klient dodatečně text ustanovení přečte a dosahu těchto ustanovení porozumí (někdy  během několika dní, nebo i hodin od podepsání Smlouvy) Snaží se pak žalovanou kontaktovat a žádá ji o odstoupení od takto pro něho nevýhodné  smlouvy.

 V tomto případě pak žalovaná postupuje tak, že jakékoli klientovy pokusy o odstoupení od smlouvy odmítá s odvoláním na paragrafy v ustanoveních smlouvy.

 Později pak začnou zaměstnanci žalované obtěžovat klienta svými SMS zprávami,  v nichž klienta informují o počtu „prokliků“ klientova inzerátu na webových stránkách žalované. Tyto „prokliky“ jsou pak účtovány klientovi jako navýšení provize. 

 Tyto nevyžádané zprávy přicházejí klientovi ve velkém množství většinou v noci a často klienta donutí ke změně svého telefonního čísla.

 Tito klienti, kteří dodatečně porozuměli dosahu ustanovení ve Smlouvě, pak raději volí možnost, že s prodejem nemovitosti posečkají do doby, než vyprší žalovanou stanovená výpovědní lhůta. Někdy je to 6 měsíců, někdy 12 a v některých případech i 24 měsíců!

Během této doby bývají klienti obtěžováni nejen SMS zprávami, ale i telefonáty ze strany žalované. Těmito telefonáty, bývají klienti upozorňováni na skutečnost že cena jejich nemovitosti byla snížena. Pokud s tímto krokem klient nesouhlasí, nárokuje si žalovaná tento krok s odvoláním na ustanovení ve Smlouvě.

 Po uplynutí závazné doby a po odeslání dopisu s odstoupením od Smlouvy, nabývá klient dojmu, že může již volně svou nemovitost obchodovat. I v těchto případech však žalovaná nárokuje svou provizi s odvoláním na ustanovení ve smlouvě.

 Fotografie nemovitostí klientů, které žalovaná jednou získala, žalovaná již ze své databáze nemaže, ani v případě, že oplynula doba závaznosti Smlouvy a klient žalovanou o vyjmutí inzerátu z nabídky vysloveně požádá!

 Toto chování ze strany žalované a jejich makléřů, které bývá pro klienty velmi traumatizující a náročné na jejich psychiku, mívá často za následek  zhoršení zdravotního stavu klientů. A není výjimkou, že vede i k pracovní neschopnosti, nebo hospitalizaci .

 Žalobci se domnívají že toto  výše popisované chování makléřů žalované je zároveň v přímém rozporu s etickým kodexem, kterým jsou makléři ze strany žalované vázáni. Čímž dochází k porušení zákona

Zákon č.634/1992 O ochraně spotřebitele příloha č. 1 §5 (1)

 

(opis z webových stránek žalované.):
Etický kodex je základním dokumentem popisujícím zásady chování, jejichž respektování a dodržování je očekáváno od všech ASRKM. Jeho cílem je sjednotit vystupování celé asociace a vtisknout tím jednotný charakter ASRKM, jednak jako asociace vystupující navenek, a současně i jako asociace ve vztahu k jejím členům.
Za etické chování v duchu tohoto kodexu se považuje zejména:
1.čestné jednání v souladu s dobrými mravy
2. neuvádění v omyl a neposkytování nepravdivých informací
3. nenabízení služby za podmínek, o kterých je předem známo, že jsou nesplnitelné
4. dodržení daného slova


Důkaz: Svědectví podvedených klientů

IV.

O tom, že žalovaná soustavně po dobu  několika let se svými klienty nejedná v souladu s dobrými mravy a naopak, na jejich úkor se neoprávněně obohacuje, svědčí opakované reportáže a články zveřejňované hromadnými sdělovacími prostředky

Důkaz: Opis odkazů z internetových stránek


V.

Dále by žalobci chtěli upozornit na skutečnost že dne 24.1.2010 podala Realitní unie podnět České obchodní inspekci a Živnostenskému odboru Prahy 1 k prošetření podnikatelské činnosti žalované RK PROLUX Consulting Int.s.r.o.
Pro podezření z hrubého soustavného porušování podnikatelské činnosti vůči klientům této kanceláře

O velmi neetickém jednání žalované vůči klientům, svědčí i rozsáhlé diskuse na různých internetových serverech, v nichž si občané vzájemně sdělují své negativní zkušenosti.

Žalovaná pak pomocí výhružných dopisů, nutí administrátory webových stránek tyto diskuse mazat. V případě neuposlechnutí administrátora, podává na provozovatele stránek žaloby k soudu, pro poškozování svého dobrého jména. Tímto jejím zasahováním dochází k zasahování do Listiny základních  práv a svobod

Článek 17(1) (2) (3) 

Důkaz: Opis odkazů z internetu 


VI.

Žalobcům je rovněž známa skutečnost, že na žalovanou je v současné době podáno cca 400 trestních oznámení, jež jsou evidována pod ČJ KRPA - 1802/TČ - 2009-000096, na Krajském ředitelství Hl.města Prahy SKPV OHK Kongresová 2 Praha4 6.oddělení /vyšetřovatel Kpt.Luboš Hanzlík/
Pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu

Dle Zákona 140/1961 Sb., trestní zákon§ 250

a pro podezření ze spáchání trestného činu Účasti na zločinném spolčení podle
 § 163a Trestního zákona

Důkaz: Potvrzení OHK


VII.

Shrnutí: Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalovaná  se prokazatelně nezabývá  zprostředkováním prodeje nemovitostí, tak jak nabízí svým klientům před uzavřením smlouvy. Zaměstnanci žalované naopak prokazatelně záměrně uvádějí klienty v omyl, tím že jim podávají nejasné, neurčité, dvojsmyslné a jinak nezřetelné údaje.  Všechna ustanovení, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy jsou naprosto cíleně  sepsána právníky žalované za účelem vzniku rozporů. A jsou formulována tak, aby je klient dříve nebo později byl nucen porušit! Neboť SANKCE vyplývající z porušení těchto ustanovení klientem, JSOU VÝZNAMNÝM, NE LI JEDINÝM ZDROJEM PŘÍJMŮ ŽALOVANÉ


Odůvodnění naléhavosti právního zájmu:

Na základě výše uvedeného, se žalobci důvodně domnívají, že žalovaná se protiprávního jednání dopouští opakovaně po dobu několika let a že hrozí nebezpečí, že se takového jednání dopustí i v budoucnu.


VIII.


Na základě výše uvedeného žalobci navrhují tento:

 

 

ROZSUDEK

  1. Žalované se přikazuje zdržet se vůči spotřebitelům následujících, nebo obsahem podobných smluvních ujednání, která uvádějí v nerovnováhu smluvní vztah mezi klientem a žalovanou.

    a) ujednání zavazující klienty k řešení budoucích sporů výhradně před rozhodčími soudy.

b)ujednání určující, že závazkový vztah se bude řídit dle §269/1991 Sb. Obchodního .zák. odst.2 zák. 513/

c)Ujednání zavazující klienta zaplatit provizi i po skončení trvání platnosti smlouvy.

d)Ujednání o tom, že žalované náleží odměna i bez její přímé součinnosti při prodeji nemovitosti, jako poskytovatele.

e)Ujednání, jež neumožňuje vypovědět klientovi smlouvu v žádném termínu.

f)Ujednání, jež zbavuje klienta práv rozhodovat o ceně nemovitosti a opravňuje žalovanou volně s touto cenou manipulovat.

2.Žalované se přikazuje zdržet se do budoucna vůči klientům klamavého jednání a uvádění v omyl pomocí nepravdivých informací o službách poskytovaných žalovanou.

3.Žalované se přikazuje neumisťovat důležitá smluvní ujednání na opačné straně tiskopisu, než je požadován podpis klienta a tato ujednání nepsat menším fontem písma, než 10.

4.Při nesplnění některé z podmínek uvedených v bodě 1. až 3., se žalované přikazuje přestat používat ve svém oficielním názvu přívlastek REALITNÍ KANCELÁŘ. Tohoto názvu, se žalované zakazuje používat rovněž ve veškerém tištěném propagačním materiálu, na bilboardech, na webových stránkách, při ústních kontaktech s klienty a při náboru nových spolupracovníků.

5. Žalobci jsou oprávněni na náklady žalované uveřejnit do 30 dnů od právní moci rozsudku, formou inzerátu (v rozměru nejméně čtvrtiny novinové strany, ve věci vydaný pravomocný rozsudek ve zkráceném znění určeném soudem a to v deníku MF DNES, Lidové noviny, Právo a Hospodářské noviny.

6. Žalovaná je povinná nahradit žalobcům náklady řízení do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku

 

Za o.s. „stop trestuhodným obchodním praktikám-STOP“ a za neuzavřený počet podvedených klientů


1.Světlana Glaserová, 251 67 Pětihosty 73………………………………….