Něco málo z toho, co se dá na internetu na tohle téma najít:

Odpovědnost rozhodce
--------------------

Rozhodce je soukromoprávní osobou, která za svou činnost nese plnou právní odpovědnost. V případě, že v důsledku postupu rozhodce v rozporu s právními předpisy dojde ke vzniku škody na straně žalovaného, bude žalovaný dovozovat všemi dostupnými právními prostředky jak odpovědnost ROZHODČÍ SPOLEČNOSTI, tak i osobní odpovědnost rozhodce, a to prostředky práva soukromého i veřejného, a domáhat se náhrady utrpěné škody. To platí zejména v souvislosti s namítaným nedostatkem pravomoci rozhodce a provázáním rozhodce a ROZHODČÍ SPOLEČNOSTI se žalobcem.

Žalovaný je přesvědčen, že činnost žalobce, resp. osob jednajících jeho jménem, realizovaná v souvislosti se sjednáváním „Smlouvy o zprostředkování ...“ a vymáháním pohledávek z této činnosti, naplňuje znaky některých trestných činů a je jednáním v rozporu s pravidly poctivého obchodního styku a s dobrými mravy, včetně dobrých mravů hospodářské soutěže; napomáhání takovému jednání není přípustné.

Rozhodčí řízení raději nebrat, výhodou je pouze a jen rychlost
--------------------------------------------------------------

V České republice existují dva základní druhy rozhodčího řízení. Jde o řízení před jediným stálým rozhodčím soudem v ČR, kterým je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, nebo řízení před ad hoc rozhodci. Nechat rozhodovat ad hoc rozhodce může jen ten, kdo ví, že rozhodce rozhodne v jeho prospěch. Právě proto má tolik subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry ve smlouvách rozhodčí doložky pro ad hoc rozhodce, které se ale tváří jako rozhodčí doložky pro stálý rozhodčí soud. V ČR může být stálý rozhodčí soud zřízen pouze zákonem. Ani rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR není nejrozumnější varianta.

Základní nevýhody rozhodčího řízení
1) Obsahuje-li rozhodčí doložka nebo rozhodčí smlouva ustanovení, že rozhodci jsou oprávněni rozhodovat podle obecných zásad spravedlnosti, nejsou vázáni hmotným právem a mohou tedy rozhodnout i v rozporu s ním.
2) Rozhodčí řízení je v zásadě jednoinstanční a podléhá přezkumu soudem jen za velmi výjimečných okolností. To, že je rozhodčí nález nesprávný nebo nespravedlivý, není samo o sobě takovou okolností.
3) Proti rozhodčímu nálezu není přípustná ústavní stížnost k Ústavnímu soudu České republiky.
4) V souvislosti s rozhodčím nálezem není možné aplikovat zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, tedy ČR za škodu způsobenou nesprávným rozhodčím nálezem neodpovídá.
5) Rozhodci nemají status veřejného činitele, tedy se nemohou dopustit trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele.

Základní výhoda rozhodčího řízení
Pouze a jen rychlost rozhodování ve srovnání s rozhodováním obecných soudů.


Rozhodčí smlouva jako základ pro založení pravomoci/příslušnosti rozhodců:
--------------------------------------------------------------------------
https://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=20&ved=0CDoQFjAJOAo&url=http%3A%2F%2Fis.muni.cz%2Fth%2F61238%2Fpravf_m%2Fdiplomova_prace_Tomas_Rozehnal.doc&rct=j&q=K%20odpov%C4%9Bdnosti%20rozhodce%20a%20rozhod%C4%8D%C3%ADho%20soudu.&ei=HGXATI-MOMSSswa8pNHlCA&usg=AFQjCNHAmjuN3pdSy2UUf88aJSqGANGGEw&cad=rja

nebo

https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:mH0o-1TR6tIJ:is.muni.cz/th/61238/pravf_m/diplomova_prace_Tomas_Rozehnal.doc+K+odpov%C4%9Bdnosti+rozhodce+a+rozhod%C4%8D%C3%ADho+soudu.&cd=20&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a


II.5.4 K otázce odpovědnosti rozhodčích soudů

Mnoho zahraničních a mezinárodních rozhodčích soudů si do svých řádů vkládá ustanovení o zbavení se odpovědnosti své či svých rozhodců ( za příklad lze uvést Smírčí a rozhodčí řád Rozhodčího soudu mezinárodní obchodní komory v Paříži, Řád Američan Arbitration Asociation ). Takové ujednání je však v podmínkách českého právního řádu nemožné s ohledem na ustanovené občanského zákoníku o nemožností uzavření dohody, kterou by se subjekt předem vzdával svých práv. Odpovědnost rozhodčího soudu se víceméně podobá odpovědnosti rozhodců, která je podrobně rozebrána v příslušné kapitole této práce ( viz. níže ).

VI.3 Odpovědnost rozhodce

Odpovědnost rozhodce je úzce spjata s teoretickým pojetím samotné povahy rozhodčího řízení. Pokud se přikloníme k teorii jurisdikční, musíme akceptovat odpovědnost státu dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Stát by poté byl oprávněn požadovat po rozhodci regresní náhradu škody[160].

Akceptací smluvní teorie by rozhodce odpovídal za zaviněná porušení povinnosti dle zásad smluvního práva. Zde se dostáváme do problému s kvalifikací smlouvy mezi rozhodci a stranami tak jak byla popsána výše. Navíc není jasné jaké povinnosti by měl rozhodce porušit. Platné zákony a řády rozhodčích soudů totiž nepřikazují rozhodci mnoho povinností. Odpovědnost za judiciální činnost je také složité prokázat, jelikož aplikace práva je záležitostí hodně subjektivní[161].

A konečně zastánci smíšené koncepce povahy rozhodčího řízení vychází při stanovení odpovědnosti rozhodce z tzv. teorie funkcionální komparability rozhodce a soudce. Tato teorie byla rozpracována v USA[162]. Staví ve funkční rovnost akty rozhodce a akty soudce. Rozhodce je tedy odpovědný za svou činnost stejně jako soudce obecného soudu. Nezákonnost musí mít původ ve faktu, že byl rozhodčí nález pro nezákonnost změněn nebo zrušen. Vina rozhodce by však musela být zjištěna v trestním řízení, jelikož naše zákony neznají kárné řízení vedené proti rozhodci. Pokud by byly splněny všechny podmínky nutné pro vznik odpovědnosti za škodu rozhodce a stát by byl nucen tuto škodu dle zákona o odpovědnosti státu nahradit, mohl by stát požadovat po rozhodci regresní náhradu škody. Pokud by škoda nebyla způsobena úmyslně, tak je výše regresní náhrady omezena[163].

Judikát sp. zn. 32 Cdo 1044/2005 ze dne 28.11. 2007

https://kraken.slv.cz/32CDO1044/2005

Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodcem nese rozhodčí společnost, jejímž jménem rozhodce vydal rozhodčí nález ...

Judikát sp. zn. 32 Cdo 1044/2005 ze dne 28.11. 2007

Rozhodčí nálezy vydávané rozhodčími senáty popř. jedinými rozhodci v rámci působnosti Rozhodčího soudu, jsou rozhodčími nálezy tohoto Rozhodčího soudu nikoliv nálezy rozhodců. Rozhodci tedy neodpovídají za škodu vzniklou rozhodováním, neboť rozhodují jménem Rozhodčího soudu.

Jasně! A kdyby takový rozhodce vynesl rozsudek smrti, tak je taky právoplatný, protože Rozhodci se nemusí vůbec řídit zákony!