Odvolání Internet Info, s.r.o. proti rozsudku v cause Prolux

08.07.2010 09:52

Převzato z :http://i.iinfo.cz/urs-att/PROLUX_-_odvolani_proti_rozsudku-127255545313066.pdf

 

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
JUDr. ROSTISLAV DOLEČEK
JUDr. Rostislav Doleček, advokát Seifertova 9, Praha 3
Mgr. Marek Epstein, advokát osvědčení ČAK č. 2343
Mgr. Renata Hovorková, advokátka IČ: 66213011
JUDr. Tomáš Holčapek, advokát
Mgr. Michala Mašínová, advokátní koncipientka
Mgr. Vladimír Fajstavr, advokátní koncipient
pracoviště I pracoviště II Palác Metalimex
Seifertova 9 Tel.: 222 540 729, 221 088 193, 221 088 196 Štěpánská 34 Tel./Fax: 224 492 188
130 00 Praha 3 Fax: 222 540 729 110 00 Praha 1 Tel.: 224 492 412
e-mail: office@akdolecek.cz e-mail: dolecek@akdolecek.cz
Bankovní spojení: číslo účtu 1926750379 / 0800
doporučeně Městský soud v Praze
Slezská 9
120 00 Praha 2
ke sp. zn. 10 Cm 47/2009
--------------------------------
Vrchnímu soudu v Praze
--------------------------------
V Praze dne 27. dubna 2010
Žalobkyně: PROLUX Consulting Int., s. r. o.
IČ: 26731908
se sídlem Václavské náměstí 819, 110 00 Praha 1
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze,
oddíl C, vložka 90209
Práv. zast.: JUDr. Janou Kudrnovou, Ph.D., advokátkou
AK se sídlem Na Hradbách 3, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava
Žalovaná: Internet Info, s. r. o.
IČ: 25648071
se sídlem V Štíhlách 1311/3, 142 00 Praha 4 – Krč
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze,
oddíl C, vložka 57899
Práv. zast.: JUDr. Rostislavem Dolečkem, advokátem
AK se sídlem Seifertova 9, 130 00 Praha 3
o ochranu dobré pověsti
O d v o l á n í žalované proti rozsudku soudu prvního stupně
dvojmo
soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč zaplacen vylepením kolků na prvopisu
- 2 -
I.
Žalované byl k rukám jejího právního zástupce doručen rozsudek Městského soudu v Praze ze
dne 17. 3. 2010, č. j. 10 Cm 47/2009-39, jehož výrokem I bylo vyhověno žalobě žalobkyně
v té části, v níž se domáhala uložení povinnosti k odstranění určitého „vlákna zasahujícího do
dobré pověsti“ žalobkyně, výrokem II byla zamítnuta žaloba v té části, v níž se žalobkyně
domáhala uložení povinnosti k zaplacení částky ve výši 50.000,- Kč, a výrokem III bylo
rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku žalovaná p o d á v á o d v o l á n í , a to v rozsahu jeho výroků I a
III, z důvodu neúplného zjištění skutkového stavu věci pro neprovedení navržených důkazů,
nesprávných skutkových zjištění z provedených důkazů a nesprávného právního posouzení
věci podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Toto odvolání odůvodňuje následovně:
II.
Žalovaná předně konstatuje, že skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a popsaný
v jeho rozsudku neodpovídá zcela provedeným důkazům, resp. skutečnostem, o nichž nebylo
mezi účastníky sporu.
Mezi účastníky bylo a je nesporné, že žalovaná uveřejnila dne 16. 10. 2006 na jí
provozovaném internetovém serveru www.mesec.cz článek autora Jana Spilky s názvem
„Chcete prodat byt: Sám, nebo s realitní kanceláří?“, že tento článek sám o sobě neobsahuje
žádnou zmínku o žalobkyni nebo její činnosti a že k tomuto článku byla otevřena veřejná
čtenářská diskuse, jejíž součástí je „vlákno“ (tedy v podstatě část diskusních příspěvků, která
je technicky označena specifikací obsaženou v žalobním petitu), které je předmětem této
žaloby. Soud prvního stupně podle protokolu z jednání ze dne 17. 3. 2010 (č. l. 36 spisu) též
provedl k této otázce důkaz přečtením zmiňovaného článku.
Na základě toho soud prvního stupně opřel své rozhodnutí o zjištění, že v diskusi se vyskytují
„výrazy směřované vůči žalobci, že ‚lže jako svině‘ či ‚jak zlikvidovat žalobce‘, ‚nikdy jsem si
nemyslela jaká jsem s prominutím husa a naletím podvodníkům‘ (myšleno žalobci), ‚ahoj,
také jsem obětí bezcharakterní a lživé firmy Prolux‘“. (zvýraznění žalované)
V dalším textu rozsudku ovšem soud prvního stupně tato skutková zjištění dále stupňuje a
tvrdí, že mezi účastníky není sporu, že v diskusi se uvádí, že žalobce je třeba zlikvidovat, a že
v ní zaznívají výrazy, které se bezprostředně netýkají obchodní činnosti žalobce, jsou
vulgární, urážlivé a obsahují výhrůžky.
K tomu žalovaná namítá, že nic takového nespornými tvrzeními účastníků ani
provedenými důkazy zjištěno nebylo a ani být nemohlo. Výše jsou citována čtyři sdělení,
která zmiňovala žalobkyně v článku II své žaloby a v článku I svého doplňujícího vyjádření,
o nichž jedině mohl soud učinit závěr, že byla v řízení zjištěna (viz též protokol z ústního
jednání konaného dne 17. 3. 2010, č. l. 36 spisu). K těmto čtyřem sdělením se žalovaná
vyjádří níže, v žádném z těchto případů se však nejedná (posuzováno v kontextu, který bude
předestřen) ani o sdělení nesouvisející s obchodní činností žalobce, ani o sdělení urážlivá a
obsahující výhrůžky. Žádná jiná konkrétní sdělení nebyla procesně korektním způsobem
zjištěna. Soud prvního stupně tedy při vymezení skutkových zjištění, o něž opřel své
- 3 -
rozhodnutí, značně překročil rámec nesporných tvrzení stran resp. provedených
důkazů. Jeho právní hodnocení tak spočívá na chybných skutkových základech.
Soud prvního stupně ve svém rozsudku dále uvádí, že v současnosti je běžné, že internetové
diskuse obsahují hrubě urážlivé výrazy, které se bezprostředně netýkají věcného hodnocení
kritizovaného subjektu, jsou expresivní a vulgární a mají za cíl kritizovaný subjekt
dehonestovat.
K tomu žalovaná namítá, že to je závěr, který jednak nemá oporu v žádném provedeném
dokazování a jedná se zřejmě pouze o subjektivní názor soudu prvního stupně, jednak je
pro věc zcela bez významu. Předmětem posuzování musejí být konkrétní výroky, které
byly učiněny předmětem řízení, nikoli obecný stav internetových diskusí. Pokud se soud
prvního stupně podjal úkolu kultivovat obecnou úroveň čtenářských diskusí na českých
internetových serverech, překročil tím rámec řízení. Požadovaným odstraněním „vlákna“
čtenářské diskuse, které bylo v tomto řízení posuzováno, se na obecné úrovni čtenářských
diskusí nezmění ničeho. Navíc obecné, normativní řešení není věcí soudu, ale daleko spíše
zákonodárce. Pokud ten žádný krok k takovému řešení neučinil, nelze tuto nečinnost
nahrazovat soudními rozsudky založenými na obecných a v řízení neprokázaných dojmech.
Žalovaná konečně podotýká, že pokud soud prvního stupně považoval za protiprávní zásah do
dobré pověsti výše citované čtyři výroky uveřejněné v předmětné čtenářské diskusi, jeho
rozhodnutí se však týká celého diskusního vlákna a tedy i řady dalších, i z pohledu žalobkyně
zcela nezávadných čtenářských příspěvků, je nutno jeho rozhodnutí považovat též za
nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve vztahu k odstranění ostatních diskusních
příspěvků, které žalované v rámci vyhovění žalobnímu petitu rovněž uložil.
III.
Vzhledem k tomu, že rozsudek soudu prvního stupně je v rovině konkrétních, procesně
korektním způsobem zjištěných skutečností založen na čtyřech výrocích či sděleních
citovaných výše, považuje žalovaná za nutné se k nim jednotlivě vyjádřit.
Žalovaná předesílá, že každý výrok je samozřejmě nutno vnímat v kontextu, v jakém byl
učiněn. Vytržením jednoho či několika slov z textu lze podstatným způsobem posunout
vnímání obsahu i stylu takového výroku, což má ovšem zásadní dopad na způsobilost
takového výroku protiprávně zasáhnout do dobré pověsti žalobkyně.
„lže jak svině“
Čtenářský příspěvek, z něhož pochází toto slovní spojení, zní celý takto:
Společnost PROLUX lže jak svině
Zajímal jsem se celkem o 2 nemovitosti, které tato vypečená realitka prodávala. V prvním
případě mně řekli, že na majitele nemají telefonický kontakt (!!!), ale že mně dají adresu, ať si
jedu prohlídku nemovitosti domluvit s majitelem sám. (Dnes už je mně tento fígl jasný,
v případě, že bych se s majitelem na prodeji dohodl, by po něm chtěli smluvní pokutu).
V druhém případě mně poslali mail, že domluví prohlídku a ozvou se. Neozvali se dosud, je to
cca půl roku. Tož asi tak k „serióznosti“ PROLUXu.
- 4 -
Z této citace je zřejmé, že uvedené slovní spojení není jen jakýmsi vulgárním výkřikem,
naopak, je pouze úvodem ke zcela konkrétním popisu zkušenosti čtenáře článku, účastnícího
se této diskuse, s žalobkyní. Jde o sdělení, které má zcela evidentní souvislost s obchodní
činností žalobkyně.
Je jistě pravdou, že použití výrazu „lže jak svině“ k vyjádření míry je expresivním výrazem.
Bylo by však zcela nerealistické předstírat, že v obecné komunikaci se takovéto výrazy
nepoužívají, že neexistují, že je uživatelé českého jazyka neznají. Svoboda slova nechrání jen
dokonale spisovné výroky. Zde je evidentní, že vyjádření míry neserióznosti žalobkyně podle
názoru diskutujícího čtenáře je provázáno s konkrétní specifikací, v čem tuto její
neserióznost spatřuje. V tomto kontextu se tedy nemůže jednat o hrubě urážlivý výrok.
„zlikvidovat PROLUX“
Čtenářský příspěvek, z něhož pochází toto slovní spojení, zní takto:
Re: Zlikvidovat PROLUX!!!!
Dobrý den posílám info co s Proluxem!!! Okamžitě podat trestní oznámení pro pokus
o podvod na kterékoliv služebně policie ČR!!! To vše pak směřovat na adresu: Policie ČR,
Obvodní ředitelství Praha IV, Přípotoční 300 - služba kriminální policie a vyšetřování - odbor
hospodářské kriminality Praha 10 k rukám p. KOVÁČE!!!! Přímý telefon: 974 860 531!!!
A hlavně nic NEPLATIT!!!! Další info na stránkách ANTIPROLUX.cz!! Přeju hodně
štěstí!!!!!!!!!!!!!!!!!
Z této citace je zřejmé, že jde opět o výrok úzce související s kritikou obchodních praktik
žalobkyně, přičemž výrok neobsahuje naprosto nic vulgárního ani urážlivého. Je pravdou, že
v nadpisu se objevuje slovní spojení „zlikvidovat PROLUX“, z kontextu je však zřejmě, že
nejde o žádnou pohrůžku likvidací směřovanou vůči žalobkyni, nýbrž spíše o výzvu
k dalším čtenářům, kteří se mohou cítit žalobkyní poškozeni, aby využili právně zcela
přípustnou a nezávadnou možnost a podali trestní oznámení.
„nikdy jsem si nemyslela jaká jsem s prominutím husa a naletím podvodníkům“
Čtenářský příspěvek, z něhož pochází toto slovní spojení, zní takto:
Prolux
Nikdy jsem si nemyslela jaká jsem s prominutím husa a naletím podvodníkům, jinak je nazvat
nemůžu. V roce 2005 jsem uzavřela smlouvu s Proluxem. Přijely dvě ženy, makléřka a
zaučující se: Působily solidně a přesvědčivě, bohužel v zásadních věcech lhaly, například
exkluzivita atd. Makléřka mi lhala a řekla, že u družstevního bytu bych se stejně nemusela
ničeho obávat, protože se nečiní přepis na katastru. Ale nemá cenu se dopodrobna
rozepisovat. Makléřka omylem odvezla mou smlouvu a tu jsem dodnes neviděla, prolux
odmítá vydat kopii. Žila jsem s vědomím, že smlouva po půl roce skončila, ale to jsem
narazila. Za celou dobu nepřivedli jediného zájemce, pouze poslali několik sms zpráv kolik
lidí si byt na netu prohlídlo. Vždy po dodání sms jsem volala, upozorňovala je, že již nemám
platnou smlouvu. Tel. asistentka si ode mě vzala číslo, že se mi někdo ozve, nicméně se nikdy
nikdo neozval a já to přestala řešit. Ale ouha, letos v dubnu mi znovu přišla od proluxu sms
zpráva s tel. číslem zájemce ať mu zavolám, domluvím si prohlídku bytu a dám jim potom
vědět. Dost divné praktiky u ex. smlouvy. Kupci jsem zavolala, omluvila se mu a vysvětlila, že
- 5 -
jsem byt převedla už v červenci 2006. Jak jsem byla překvapená, když mi v červenci přišla od
proluxu výzva k zaplacení smluvní odměny. Brala jsem to jako nehoráznost a napsala přímo
generální ředitelce. Zavolal mi pán, půl hodiny jsme se dohadovali, načež mi snížil
požadovanou částku z necelých 34 tis. na 18. Poté, že vypoví smlouvu. Kopii smlouvy mi
odmítl poslat a já odmítla dohodu a odvolala se. Asi za 14 dnů mi přišla žaloba od
rozhodčího řízení, kde už chtějí téměř 60 tisíc. Poslala jsem rozhodci své vyjádření, ve kterém
jsem odmítla platit za služby, které mi nebyly poskytnuty. Věc je v řízení a právní zástupkyně
mi poslala dohodu uhradit polovinu právních nákladů 7500 Kč a 18 000 Kč RK. Nevím co
mám dělat a protože si na každou částku budu muset půjčit, začínám ztrácet nervy a asi
zaplatím. Nic to, ale nemění o mém názoru na RK. Říká se, co tě nezabije, to tě posílí a já si
dám do konce života pozor co a komu podepisuji. člověk by měl asi počítat, že ne každý se živí
poctivě.
Citovaný příspěvek je velmi podrobně vyprávěným příběhem čtenářky, která se cítí
dotčena obchodními praktikami žalobkyně. Popisuje je naprosto konkrétně a vzhledem
k množství dalších podobných příběhů, které jsou v médiích prezentovány (k tomu též níže
v části IV), vyznívá toto vylíčení přesvědčivě a pravdivě. V kontextu tohoto příběhu je zcela
pochopitelné, že čtenářka nazývá osobu, kterou považuje za podvodníka, podvodníkem. Lidé
mají právo nazývat věci pravými jmény, pokud svá tvrzení odůvodní. V tomto případě je
odůvodnění podrobné a přesvědčivé. Za těchto okolností soud prvního stupně zjevně
nesprávně posoudil toto sdělení (v rámci paušálního hodnocení všech citovaných tvrzení)
jako hrubě urážlivé a představující nepřiměřenou kritiku žalobkyně.
„ahoj, také jsem obětí bezcharakterní a lživé firmy Prolux“
Čtenářský příspěvek, z něhož pochází toto slovní spojení, zní celý takto:
Prolux
Ahoj, také jsem obětí bezcharakterní a lživé firmy Prolux. Chci se zeptat, má právo si RR
snižovat cenu dle své libosti? má to někde ve smlouvě, že tak může činit, nebo to dělat nesmí a
jde se proti tomu bránit! Máte někdo zkušenost a radu od právníka, zda je to možné nebo ne?
I když mi připadá, že u RR Prolux je možné všechno!!!!!!!!!!!!! Díky za info
Tento příspěvek sice sám o sobě žádnou konkrétní zkušenost čtenáře nepopisuje, nicméně
před ním bylo v rámci čtenářské diskuse uveřejněno nejméně 28 jiných příspěvků, které se
týkají žalobkyně a které vesměs popisují konkrétní zkušenosti (jako shora citovaný příspěvek
„nikdy jsem si nemyslela jaká jsem s prominutím husa a naletím podvodníkům“) nebo
odkazují čtenáře na trestní řízení nebo na jiné internetové stránky určené pro osoby cítící se
poškozeny činností žalobkyně. Jeden z předcházejících příspěvků například zní:
Re: Prolux
Výzva:
Původní trestní oznámení na pracovníky společnosti PROLUX Consulting Int. s.r.o., které
bylo dne 2.10.2008 podáno na Státním zastupitelství pro Prahu 4 pod č.j.: 1 ZN 753/2008,
bylo postoupeno odboru hospodářské kriminality. Proto kdokoliv se k tomuto trestnímu
oznámení doposud nepřipojil a má podezření, že na jeho osobě byl spáchán trestný čin ze
strany společnosti PROLUX Consulting Int. s.r.o. se sídlem Václavské náměstí 819 na
Praze 1, nechť se přihlásí na Polici ČR, Obvodní ředitelství Praha IV, Službě kriminální
policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, ulice Přípotoční 300, Praha 10, tel.:
- 6 -
974 860 531 a připojí se k trestnímu oznámení č. j.: OR IV - 21925/TČ-2008-93. Pomůžete
tím nejenom sobě, ale i všem ostatním klientům, kteří se cítí být touto realitní kanceláří
podvedeni a kteří již podnikli kroky ke své obraně. Děkuji, A. Rolfesová
Že se některý ze čtenářů v této souvislosti označil za další oběť žalobkyně, jako je tomu ve
shora citovaném příspěvku „ahoj, také jsem obětí bezcharakterní a lživé firmy Prolux“, je
nutno vnímat v tomto kontextu. Pak je ovšem nevyhnutelný závěr, že se jedná o kritiku
spojenou naprosto těsně s obchodní činností žalobkyně a podloženou osobními
zkušenostmi diskutujících čtenářů. Opačný závěr soudu prvního stupně nemá v provedených
důkazech a nesporných tvrzeních účastníků oporu.
IV.
O věrohodnosti citovaných výroků účastníků čtenářské diskuse svědčí rozsah veřejné diskuse,
která se o obchodních praktikách žalobkyně vede. Soud prvního stupně však odmítl provést
důkazy navržené žalovanou, které by zasadily citované výroky do širšího rámce a
zpochybnily závěr, že výroky vůči žalobkyni je nutno hodnotit jako hrubě urážlivé.
Žalovaná takto navrhovala k důkazu listiny, které soudu prvního stupně předložila v přílohách
č. 5, 6A až 6G, 7, 8 a 9 svého vyjádření k žalobě, a dále reportáž České televize ze dne 2. 2.
2009 s názvem „Podivné praktiky realitní kanceláře Prolux“.
Tyto důkazy soud prvního stupně odmítl provést s tím, že nejsou pro věc relevantní, neboť
podle něj „pro rozhodnutí ve věci je relevantní, že existuje článek ‚Chcete prodat byt: Sám,
nebo s realitní kanceláří?‘ a k němu navázaná diskuze, což je mezi stranami nesporné“.
Jak již bylo uvedeno výše, soud prvního stupně opřel své rozhodnutí o čtyři výše citované
výroky z čtenářské diskuse s tím, že je paušálně shledal vulgárními, urážlivými a
obsahujícími výhrůžky vůči žalobkyni. Dle názoru žalované však urážlivost výroků nelze
posuzovat bez toho, aniž by se soud zabýval podrobněji veřejnou diskusí o obchodních
praktikách žalobkyně. Jak totiž bylo ilustrováno citací celých čtenářských příspěvků, ve všech
případech se jedná o výroky těsně navázané na obchodní činnost žalobkyně. Pokud jsou
diskusní příspěvky sice ostré a expresivní, ale spojené s konkrétními zkušenostmi
diskutujících, nemohou být protiprávní, neboť nemůže být protiprávní, jsou-li věci
nazývány pravým jménem.
Žalovaná v této souvislosti připomíná, že podle judikatury Nejvyššího soudu (vyjádřené
například v jeho rozsudku ze dne 15. 11. 2000 ve věci sp. zn. 29 Cdo 630/99) je dobrou
pověst žalobkyně jakožto podnikatele – právnické osoby třeba hodnotit zejména podle jejího
chování v obchodních vztazích. V důsledku neprovedení navrhovaných důkazů nemohl soud
prvního stupně adekvátně posoudit, jak dobré pověsti se žalobkyně těší a zda lze
v projednávané věci shledat, že do ní bylo zasaženo.
Nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně je tedy dána nejen vyvozením skutkových
závěrů, které nemají oporu v provedených důkazech a nesporných tvrzeních stran, jak je
popsáno výše, ale též neúplností skutkových zjištění způsobenou neprovedením navržených
důkazů.
- 7 -
Žalovaná v této souvislosti navrhuje, aby odvolací soud doplnil dokazování provedením
takto označených důkazních prostředků, tedy listinami předloženými v přílohách č. 5, 6A
až 6G, 7, 8 a 9 vyjádření žalované k žalobě a reportáží České televize ze dne 2. 2. 2009
s názvem „Podivné praktiky realitní kanceláře Prolux“.
V.
Soud prvního stupně též věc nesprávně právně posoudil.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o některých službách informační společnosti
„poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za
obsah informací uložených na žádost uživatele, jen a) mohl-li vzhledem k předmětu své
činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání
uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu
ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré
kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.“
(zvýraznění žalované)
Žalovaná tedy není povinna posuzovat, zda by některá z uložených informací nemohla být
způsobilá zasáhnout do dobré pověsti nějaké třetí osoby, a nadto ještě, zda by takový zásah
byl protiprávní. Takový úkol by byl zjevně nesplnitelný. Není-li protiprávnost obsahu
informace zcela zřejmá, musí být prokázána. To však žalobkyně neučinila a žádný doklad
o tom, že informace uložené třetími osobami skutečně představují protiprávní zásah do její
dobré pověsti, nepředložila.
Skutečnost, že třetí osoby kritizují žalobkyni pro její obchodní praktiky, byť tak činí
ostrými slovy, ještě neznamená, že jde o zjevně protiprávní zásah do dobré pověsti.
Již výše bylo doloženo, že kritika žalobkyně vychází z konkrétních příběhů čtenářů a je
v souladu s obsáhlou veřejnou diskusí o obchodních praktikách žalobkyně, která by byla
prokázána, kdyby soud prvního stupně neodmítl provést navržené důkazy. Za těchto okolností
je taková kritika a priori věrohodná. Proto domáhá-li se žalobkyně uložení povinnosti
žalované jakožto poskytovateli služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých
uživatelem, musí protiprávní povahu ukládaných informací doložit žalobkyně sama.
Citaci z usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 3. 8. 2000, sp. zn. II. ÚS 76/2000, kterou soud
prvního stupně v rozsudku provedl, nepovažuje žalovaná za oporu pro opačný právní závěr
soudu prvního stupně. S úvahami v usnesení vyslovenými lze v obecné rovině souhlasit. Soud
prvního stupně však neprovedl řádnou aplikaci takových úvah či pravidel na projednávaný
případ, neboť se jednak nezabýval povahou konkrétních výroků, o něž opřel své rozhodnutí
(viz shora v části III), jednak nerespektoval zvláštnost postavení žalované coby nikoli
původce sporných výroků, nýbrž toliko poskytovatele bezplatné služby spočívající v ukládání
těchto výroků jakožto čtenářských příspěvků k uveřejněnému článku. Rozšířil tedy
odpovědnost poskytovatele takové služby nad rámec ustanovení § 5 zákona o některých
službách informační společnosti, přičemž pro takové rozšíření není zákonného podkladu.
- 8 -
VI.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalovaná navrhuje, aby odvolací soud změnil
rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že žaloba na uložení povinnosti odstranit
specifikované vlákno z internetových stránek žalované se zamítá, a dále ve výroku III tak, že
žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího právního zástupce náklady řízení před
soudem prvního stupně.
V návaznosti na to navrhuje žalovaná, aby odvolací soud uložil žalobkyni též povinnost
k náhradě nákladů odvolacího řízení.
Internet Info, s. r. o.